POZDRAVY Z OSTRAVY: Colours ještě nekončí a hlásí rekordní počet dětí

Milí a drazí kolegové,
tak je to za námi. Zdravím vás z ostravského hlavního nádraží, kde jsem již tradičně zakotvila na zemi mezi květináčovým stromořadím v prvním patře. Pár sedátek sice volných je, ale chtěla jsem si sednout na zem mezi všechny ty sbalené krosny, stany a spacáky, ze kterých čas od času vyčuhují různě ložená těla zmožená čtyřdenním festivalovým vypětím a čekající na vlak.

A ač mnohým asi není do zpěvu, já se u toho pohledu trochu dojímám. Ne nadarmo se říká, že srdce festivalu vždy najdete ve stanovém městečku, letos již tradičně vyprodaném.

A teď pár čísel. Na začátku festivalu jeho šéfka Zlata Holušová hlásila, že se o komfort a bezpečí návštěvníků bude starat asi pět tisíc lidí. Nakonec jich však bylo 6426. A kolik přišlo návštěvníků? To organizátoři již tradičně neprozrazují. Zběžně z návštěvnického pohledu však bylo obzvlášť poslední dva dny plno (rozuměj trochu nacpáno) jako v předcovidových letech.

Jedno zajímavé číslo tu však přece jen máme. A to počet dětí, které navštívily v posledních čtyřech dnech areál Dolních Vítkovic. Celkem jich podle tiskového mluvčího Jiřího Sedláka byl přítomen rekordní počet, téměř pět tisíc, konkrétně 4950. Nedivím se. Co se týče rodinného programu, jsou Colours připraveny skvěle a ještě včera o půl druhé v noci jsem tam některé ratolesti viděla vesele juchat na Seven Nation Army od White Stripes v podání Martina Garrixe. I když při jeho vystoupení připomínali juchající děti téměř všichni. I ti, již se ještě pár hodin před jeho koncertem tvářili, že o tomto šestadvacetiletém DJovi nikdy neslyšeli. Tak určitě…

Ačkoliv pro většinu z nás návštěvníků festival skončil v noci opuštěním areálu Dolních Vítkovic, pro mnohé bude trvat ještě dalších šest dní. Než se všechno uklidí, uspořádá, odveze a tak dále… Když mluvím s Jiřím Sedlákem, zní sice trochu unaveně, ale zcela spokojeně. Po těch covidových odkladech bylo na čase. A tak, když mi nechce prozradit počet návštěvníků, ptám se alespoň, jestli jsou s tím počtem spokojeni. „Jsme nadšení, kolik fanoušků přišlo a že vše proběhlo bez problémů a panovala zde skvělá atmosféra,“ říká.

A na závěr ještě přidává jednu historku k dobru. Kapelu Twenty One Pilots tak nadchla kvalita kytary, kterou zde měli připravenou od organizátorů, že si ji ještě před odjezdem zajeli koupit.

Byl to skvělý ročník, ač jsem se v něm třeba já osobně hudebně až tak nenašla. Ale to nevadí, našla jsem totiž spoustu jiného. A o to na Colours (taky) jde.

Posílám poslední pozdravy z Ostravy, mějte se fajn.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts