Příroda zaslouží respekt, na brouka platí vlhko, říká o kůrovci náměstek Lesů ČR

Jak si myslíte, že bude příroda v České republice vypadat za 40 až 50 let?
Pevně věřím, že se nám ji podaří ochránit a budoucí generace na nás bude pyšná. Vzhledem k tomu, jaký je nyní vývoj klimatu, jak se mění teploty, úhrny srážek, jejich časovost, tak samozřejmě na to zareaguje i příroda. Budou se měnit rostlinné i živočišné druhy. Tomu asi nezabráníme, naším úkolem je nyní činit takové kroky, které tento proces oddálí.

Jaké biotopy jsou nejvíce ohroženy suchem?
Jsou to právě ty části, které si prošly kůrovcovou kalamitou. Holé plochy, tedy holiny, zbavené všech porostů. Jde třeba o desítky hektarů, které jsou vystaveny slunečnímu záření a výsušným větrům. Péče o jakékoliv kultury je zde nejsložitější.

Kontrastně nejlépe jsou na tom ty plochy, které mají výhodnější expozici, tedy severní strany, dále pak ty, které nebyly zasaženy kůrovcovou kalamitou. Jde často o údolí niv, okolo vodních ploch, tůněk či nádrží, kde mikroklima přispívá k správnému růstu.

Faktor klimatický je neoddiskutovatelný, hraje prim číslo jedna.

Pavel Převornáměstek ředitele Lesů ČR na Vysočině

Jak je vůbec sucho provázáno s kůrovcovou kalamitou? Ovlivňují se navzájem?
Jdou spolu ruku v ruce. Čím je méně vody v půdě, tím má strom menší možnost se bránit. Nemá šanci zavalit brouka pryskyřicí, navíc je celkově oslaben situací s nedostatkem vody, takže nakonec bohužel podlehne. Dlouhá období sucha jsou ideální, aby se brouk správně vyvinul a doba od napadení po usmrcení stromu je pak velmi rychlá.

Dříve se ale jistá místa odvodňovala záměrně, že?
Ano, v minulosti probíhaly meliorace, kdy silně podmáčené plochy chtěli naši předkové převést na zemědělské plochy. Narovnávali se úseky řek či se prohlubovalo koryto, tedy odtok byl velmi rychlý. Sucho je tehdy tolik netrápilo, byli na druhé straně křivky. Nyní jsme v době, kdy se snažíme zpomalit odtok vody a to vytvářením meandrování či budováním příčných prahů.

Jak závažným tématem je v současnosti kůrovcová kalamita?
Naštěstí musím říct, že kromě několika tropických dnů nám zatím počasí celkem přálo, byly nižší teploty a vyšší srážkové úhrny. Kůrovec je ale stále problémem, do budoucna jím bude určitě. Z našeho pohledu je nejdůležitější, aby proces probíhal v co nejdelším časovém horizontu. Pokud by letos proběhlo pouze druhé rojení brouka, tak si troufám říci, že by to bylo dobré a že bychom zase o něco oddálili onen komplexní problém, který s kůrovcem máme.

Česko aktuálně trápí požáry, které jsou zapříčiněny právě i suchem. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se k problematice vyjádřil na Twitteru. Lze s ním z vašeho odborného hlediska souhlasit?
V podstatě se s tím výrokem dá souhlasit.

Pusťme se na chvíli do terminologie. Jak důležité je rozlišovat, zda jde o sucho meteorologické, hospodářské či hydrologické?
Všechna tato sucha jsou vzájemně propojena. U všech je problém v tom, že pokud je půdní profil vysušený a následně přijde nárazová srážka, tak dochází k rychlému odtoku a nedochází k vsaku. Řešení je nutné pojmout komplexně: pokud už srážkový úhrn je, tak je potřeba zajistit co největší zpomalení odtoku a co největší udržení objemu vody. Když zpomalíme odtok, automaticky jdeme naproti navyšování hladiny spodních vod.

Může nastat situace, kdy se daří řešit jeden typ sucha, ale zhoršuje se tím jiný?
Je nutné bavit se konkrétně, podmínky se liší podle lokality, nelze paušalizovat. Jeden typ opatření nebude určitě fungovat ve všech lokalitách proti všem typům sucha. Nutné je vzít v potaz morfologii, svažitost, složení půdního profilu, nadmořskou výšku, celkový srážkový úhrn a taktéž možnosti dané lokality.

Dle toho si pak říci, zda je vůbec možné zde realizovat opatření typu budování nádrží, příčných přehrážek či záchytných tůní, či zda jde pouze o obohacení půdního profilu a jeho ochrana, například pomocí závětrných valů, dále doplnění organické hmoty, která vstřebává vodu, například drcením klestu. Manipulace s dešťovou vodou je v každém případě klíčová.

Pavel Převor.

Jak sucho dopadá na biodiverzitu v řekách a jejich okolí? Jak se okolí řek mění?
Lesy ČR spravují malé vodní toky, malé vodní nádrže či lesní tůně a další. Pozorujeme, že dochází ke snižování hladiny řek, snažíme se zvyšovat hladinu opět meandrováním či příčkami. Druhové spektrum se nám ovšem mění. Jsou zde organismy, jejichž počet se navyšuje: narůstá nám počet invazivních druhů. Například zmíním netýkavky, se kterými musíme druhotně bojovat.

Obdobné je to v lese. Na velkých kalamitních plochách se zas množí hlodavci, zejména myší, kteří ničí lesní kultury, vyžírají semena pro přirozené zmlazení. Jdeme tomu tedy naproti a podporujeme sovy a dravce, jakožto jejich přirozené predátory. Necháváme v lese stojící torza stromů, z nichž mohou útočit na kořist, cíleně vyvěšujeme ptačí (soví) budky. Podobné je to s některými rostlinami, často nám zde velmi roste buřeň, které se musíme zbavovat.

Dlouhodobý horizont

Do jaké míry lze přisuzovat sucho globální klimatické změně?
Faktor klimatický je neoddiskutovatelný, hraje prim číslo jedna. Na to jsou ale navázány další činnosti, které se podílejí na tom, že se podíl krajiny zasažené suchem zvětšuje. Když odbočím od lesnictví, tak největší problém se suchem je na zemědělsky obhospodařovaných plochách.

Změnou druhové skladby dochází k tomu, že je půdní profil degradován směrem zbavování se vody. Lesnictví má v tomto výhodu, že růst dřevin je dlouhodobý, v lesnictví se bavíme o desítkách, někdy i stovkách let. Zemědělství klidně dvakrát do roka reaguje na konkrétní plodinu.

Když ale nastane sucho, tak je již asi pozdě cokoliv řešit že?
Je důležité neusnout na vavřínech, myslet dopředu a odlišit plochy, které jdou rychle zalesnit a plochy, kde budeme s přírodou i dá se říci tak trochu bojovat. V druhém případě lze využít takzvané přípravné dřeviny, které nebudou onou cílovou dřevinou, ale poslouží jako kryt pro ty, které sem chceme dostat. Příkladem může být třeba topol. Během dvou let utvoří půdoochranný kryt, takže přistíní a následně může být využit na štěpku. Tedy i rostliny, které jsme dříve jako první vyřezávali, nám mohou posloužit.

Jak může laik přispět k tomu, aby se situace se suchem v přírodě zlepšila? Jak se může případně aktivně zapojit?
Skutečný stav přírody, potažmo lesa, tedy její jedné části, je odrazem toho, jak se k ní chováme. Jak jsem řekl v úvodu, tak k ní musíme přistupovat ohleduplně, s respektem, pokorou. Sucho pramení z nedostatku vody. Tedy každý člověk by měl účelně přistupovat k hospodaření s vodou, zbytečně neplýtvat. Vždy si uvědomovat a rozmyslet si, zda ta, či ona spotřeba vody je skutečně nutná.

A co se týče lesa, lokalit zasažených kůrovcovou kalamitou, kde vznikly rozsáhlé kalamitní plochy, tak i zde mohou lidé aktivně spolupracovat. Mám na mysli pomoc při zalesňování, protože ochrana půdního krytu rostlinami, dřevinami velmi pozitivně ovlivňuje výpar a hospodaření s vodou v půdním profilu. Jsou pořádány různé akce, kterých se lidé mohou účastnit. Sami si mohou vyzkoušet, jak je práce v lese náročná a myslím si, že je to i přiměje se nad vším zamyslet a přírody si budou více vážit.

Co Vás osobně vedlo k tomu, abyste se dal na dráhu člověka, který hospodaří s přírodou a stará se o ni?
Již od mala jsem se pohyboval často v přírodě, v lese a u vody. Asi to bylo i tím, že můj strýc pracoval v lese a bydlel na samotě, na hájence. Často jsme ho navštěvovali a asi tím se vytvořilo to pouto k přírodě.

Bylo tedy nasnadě pokračovat ve vysokoškolském vzdělání na Mendelově univerzitě v Brně, obor lesní inženýrství. Osud tomu asi chtěl, že okamžitě po absolvování jsem získal zaměstnání u Lesů ČR, kde jsem bez přerušení až dodnes.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts