Rusko vl na Ukrajin a nedohl na mr v Karabachu, l se Armni

zerbajdnsk sly a proarmnt separatist se opt stetvaj, a situace je vce ne napjat. Ve stedu zerbjdn oznmil, e zahjil novou ofenzvu snzvem operace pomsta proti Republice Arcach (mezinrodn neuznvan stt armnskch separatist na zem Nhornho Karabachu, s Armni je propojen skrz Lainsk koridor).

Obvinil tak separatisty, e zatoili jako prvn a zabili jednoho zerbjdnskho vojka. Druh strana zase tvrd, e Azerov se zmocnili nkolika strategickch vin a dajn zabili dva Armny.

Cel oblast, o n se znesven zakavkazsk zem pou u lta, m vak bt pod ochranou ruskch mrovch sil rozmstnch v rmci pm, kter v roce 2020 vlku oficiln ukonilo. Moskva je vak stle vc zamstnna svou invaz na Ukrajinu a nad jejm zvazkem vi Karabachu tak vis otaznk.

Oblast Nhornho Karabachu na map. (1. ledna 2011)

List Politico uvedl, e Kreml dajn sthl nkter ze svch zkuenjch mrovch sil a pesunul je prv na Ukrajinu. Msto nich nyn obsazuj horsk zkladny, kter maj slouit jako prvn msto k odraen provokac zneptelench stran, mlad branci. U mstnch se tak povst Ruska jako hlavnho mrotvrce pomalu bort.

Ztrc Rusko kontrolu?

Rusko je v obou zemch bvalho Sovtskho svazu pravideln ptomn fyzicky i v rozhovorech. Pestoe Moskva od doby, kdy se tyto zem staly pln nezvislmi, v regionu s pestvkami pln roli mrotvrce, frustrace mstnch obyvatel z Kremlu roste.

Na armnsk stran panuje hnv z toho, e Rusko mlo dohl na dodrovn pm, kter samo pomohlo vyjednat. Stpanakertsk ombudsman pro lidsk prva Gegham Stepanyan tvrd, e Rusko netrest zerbjdn za poruovn mru a Azerov toho vyuvaj.

V poslednm roce a pl jsme svdky toho, e navzdory ptomnosti ruskch mrovch jednotek zerbjdn pravideln poruuje pm a pouv fyzickou slu proti civilnmu obyvatelstvu, prohlsil ombudsman.

Na zerbjdnsk stran zas mnoz dodnes obviuj Moskvu za vsledek pm z roku 1994, kter ukonilo prvn vlku v Nhornm Karabachu, po n zstal region pod kontrolou proarmnskch jednotek.

Nov spory

Nedvn vzplanut se soustedila na spor o Lainsk koridor, kter je vsouasnosti jedinou silnic spojujc Armnii a Stpanakert. Podle podmnek pm z roku 2020 se Armnie zavzala vybudovat novou silnici. Po jejm dokonen se maj stpanakertsk sly sthnout a zerbjdn znovu zsk kontrolu nad obcemi, ktermi silnice prochz. Ob strany si vak dohodu vykldaj odlin.

Pedseda armnsk bezpenostn rady Armen Grigorjan ve stedu ekl, e poadavek na uzaven Lainskho koridoru je nezkonn a e dn pln zatm nebyl dohodnut.

Hned druh den Araz Imanov, vysok zerbjdnsk ednk v Karabask hospodsk oblasti, pro Politico uvedl, e problm spov vtom, e armnsk strana mus dokonit alternativn cestu.

Stpanakertsk ombudsman pak dodal, e zerbjdn se pouze sna Armny pedasn vyhnat ze stvajcho koridoru, a poznamenal, e dohoda dv Armnii ti roky na dokonen nhradn silnice. Kdybychom skuten chtli vstoupit na tato zem, jednodue bychom na n vstoupili pky, vysml se ombudsmanovi Imanov.

Nov silnice vak zdaleka nen tm jedinm, co i nadle rozdmchv u tak kehk vztahy. V rozhovoru pro Politico tvrdil zerbjdnsk ministr obrany Anar Eyvazov, e Armni podporovan arcachsk sly operuj na jeho zem. Tyto nelegln oddly podle nj zahjily pi nedvnm stetu palbu jako prvn a zabily jednoho vojka. A uinil slib: Protiopaten budou jet drtivj.

Stpanakert vak trv na tom, e jeho sly nejsou vzny podmnkami dohody z roku 2020. A mezi mstnm obyvatelstvem panuj obavy z etnickch istek, pokud se vojska sthnou a zerbjdnsk armda se pesune do msta. Armni ve Stpanakertu se nyn jednodue obvaj, e je ek stejn osud jako Azery.

EU me bt novm mrotvrcem jen st

Vzhledem k tomu, e ob strany roli Ruska zpochybuj, sna se v posledn dob tuto roli pevzt EU. V kvtnu Brusel hostil armnskho premira Nikola Painjana a zerbjdnskho prezidenta Ilhama Alijeva, aby jednali o tom, jak zabrnit budoucm stetm. Vzhledem k tomu, e EU vak nen na mst vznamn ptomn, nen ani schopn prosadit dodrovn podmnek kehkho pm.

Stpanakert tak poukzal na to, e EU ji dve odsoudila zerbjdn za politiku vymazvn a poprn armnskho kulturnho ddictv v Nhornm Karabachu a jeho okol, a vyzval ji, aby v dohod trvala na ustanovench, kter by pomohla zachovat status quo. dn nov formulace v tomto smyslu vak nepila.

Toivo Klaar, zvltn zstupce EU pro jin Kavkaz, ve stedenm prohlen uvedl, e blok je odhodln prohloubit svou angaovanost v mrovm procesu a pomoci obrtit list za desetiletmi svr. Na pat Nhornho Karabachu se vak takov diplomatick ei zdaj bt na pozad vznikajcho konfliktu opt vzdlen.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts