Seversk sla. NATO zsk leny se strategickou polohou a totln obranou

Bleskurychl pozvn Finska a vdska mezi spojence, jen pr tdn po jejich oficiln dosti, nelze chpat jako pekvapiv nebo unhlen krok.

Vstup obou zem do NATO bude krom ukotven zruk jejich vlastn bezpenosti pedstavovat bezprecedentn rozen pln aliann sly na dalek Sever a praktick ovldnut cel oblasti Baltskho moe.

Velk stratg Vladimr Putin s nejvt pravdpodobnost zsk 1 300 kilometr pozemn hranice s lenem NATO, kter bude v blzk budoucnosti disponovat desetinsobkem bojovch letoun pt generace, ne bude mt Rusko. A z Baltskho moe se stane aliann rybnk, konstatoval analytik Zdenk K z Katedry mezinrodnch vztah a evropskch studi Masarykovy univerzity v Brn.

Vojensky proti tomu podle nj Moskva neme udlat nic. Politicky a ekonomicky vlastn tak ne. Nov severt lenov NATO v ppad vlky mohou Balt pro Rusko uzavt a izolovat Kaliningrad (ruskou militarizovanou exklvu), dodal.

Ob zem maj bohat zkuenosti z bezprostedn blzkosti ruskch hranic. Severn expanze NATO by posunula vchodn hranici Aliance ble ke dvma dleitm ruskm mstm: Petrohradu s dleitm mateskm pstavem Baltsk flotily a k zkladn u Murmansku, kde zase sdl rusk Severn flotila s jadernmi ponorkami.

Posunut hranice by prakticky umonilo vznikl novho okruhu obrany pro celou zpadn Evropu, protoe protivzdun schopnosti a detekce vasnho varovn by mohly bt umstny ble k ruskm hranicm.

Jejich pechod z partner na spojence zv odstraen v seversko-baltskm regionu a posl transatlantickou vazbu, konstatoval Christopher Skaluba, editel Transatlantick bezpenostn iniciativy v prestinm Scowcroftov centru pro strategii a bezpenost americk Atlantick rady.

Pi vtin rozen NATO v minulosti trval proces pozvn novch len (takzvan Akn pln lenstv – MAP) klidn i nkolik let, protoe prakticky vichni aspiranti z poslednch dekd byli pedtm soust Varavsk smlouvy, bval Jugoslvie nebo Sovtskho svazu, pechzeli z zenho na trn hospodstv, jejich armdy byly vycvieny a vyzbrojeny podle sovtsk doktrny a ve vtin ppad se jejich politick systmy potebovaly nauit nebo znovu nauit demokratickm postupm a standardm.

U Finska a vdska vak takov proces odpad. Ob zem plat za stabiln liberln demokracie a s armdami mnohem kompatibilnjmi se zpadnmi standardy, ne u nkterch len. A to i pesto, e byly budovny tak, aby fungovaly pedevm na nrodn rovni, nikoli spolen se spojenci z NATO.

Navzdory svmu vojensky neutrlnmu statutu zaaly ob zem spolupracovat s Alianc u prostednictvm programu Partnerstv pro mr ihned po jeho sputn v roce 1994. Na cviench i v mezinrodnch misch na Balkn nebo v Afghnistnu.

Intenzivn tempo pak nmluvy s NATO nabraly po rusk anexi Krymu a maskovanm vpdu ruskch sil na Ukrajinu v roce 2014.

Ob seversk zem se staly specilnmi partnery Aliance a oficiln kvly na dohodu, kter jim v krizovch situacch umon dostat podporu a pomoc od jednotek NATO a naopak Finsko i vdsko umon v ppad krize napklad hostovn aliannch letoun. Zrove ob zem zintenzivnily konzultace a sdlen informac, kter zahrnovaly i ppravy na vzjemn zapojen do obrany, pokud to bude nutn, a operovn z zem druh strany.

V roce 2018 se vdov i Finov pipojili k vojensk formaci expedinch jednotek velmi rychl reakce JEF (Joint Expeditionary Force). Minialianci tvo pod velenm Britnie jet sly rychl reakce Dnska, Nizozemska, Estonska, Lotyska a Litvy. Jednotka m v ppad poteby okamit reagovat na mimodn udlosti a pispchat napaden zemi na pomoc.

vdsk totln obrana

Podle analytika Johna R. Deniho z Institutu strategickch studi na US Army War College je Stockholm pipraven na vstup prakticky okamit s velmi pozitivnm pnosem pro bezpenost cel Aliance. A nkolika klovmi schopnostmi a to i pesto, e jako vtina evropskch zem po skonen studen vlky vdsko zruilo brannou povinnost, omezilo sv vojensk sly a snilo svj rozpoet na obranu.

Od roku 2010 vak zaalo ve svtle nvratu rusk hrozby po vlce v Gruzii (2008) svou armdu znovu posilovat a po rusk anexi Krymu (2014) a stle agresivnjm chovn Moskvy dokonce obnovilo v roce 2018 uritou formu povinn vojensk sluby pro peliv vybran mue i eny vhodnch profes a kvalifikace. Po osmilet pestvce.

Zhruba desetimilionov vdsko nyn udruje armdu o sle piblin 24 tisc profesionlnch vojk a 11 tisc zlonk. K tomu je nutn pipost 24 tisc pslunk domc stre i nrodn gardy a tak momentln 5 200 branc. Jejich poet se m do roku 2024 zvit na 8 tisc.

Zem po dlouh dekdy aplikuje koncept takzvan totln obrany, kter se v ppad konfliktu vznamn spolh prv na gardu, na mobilizaci zloh a hlavn civiln sektor. Kvli rusk agresivn politice poslednch let vdsko nedvno sv plny pehodnotilo a nov strategie pot s tm, e se poet vojk v pln mobilizovan vlen organizaci zv ze souasnch zhruba 60 tisc o celou polovinu na 90 tisc.

Vzniknout by mly tak nov jednotky teritoriln obrany, kter maj zodpovdat za ochranu jednotlivch zemch oblast i dleitch objekt a zazen kritick infrastruktury.

Hlavn cl pak Stockholm deklaruje jasn: v ppad napaden m armda vydret ti msce intenzivnho boje do chvle, ne pispchaj na pomoc spojenci.

vdsk ozbrojen sly k tomu rozvjej relativn irok soubor pokroilch schopnost, podporovan silnm domcm obrannm prmyslem. Na zemi to zahrnuje obrnn, mechanizovan, dlosteleck, protichemick, enijn a tak protivzdun jednotky, kter jsou mimochodem vyzbrojeny stelami Patriot.

Z tk bojov techniky m vdsko v inventi 120 tank Leopard 2A a vyrb si sv vlastn pikov psov obrnnce CV90 (550 kus), kter tak slou v dalch armdch NATO.

Vzdun sly jsou pak povaovny za jedny z nejschopnjch v Evrop, i kdy jsou co do velikosti men ne napklad italsk nebo francouzsk letectvo. Pte tvo takka 100 vceelovch nadzvukovch letoun JAS-39 Gripen domc produkce, kter se vyznauj nzkmi provoznmi nklady, nroky na drbu a schopnost startovat a pistvat na krtk vzdlenosti.

To vdsku umouje vyuvat propracovanou strategii rozptlench leteckch zkladen po cel zemi, kdy za startovac a pistvac drhy slou i dlnice i cesty mezi hustmi lesy a vdt piloti z nich takov dovednosti neustle trnuj. V dobch studen vlky byl systm navren tak, aby Moskv maximln ztil znien cel nebo podstatn sti vdsk flotily letoun pi monm pekvapivm toku.

vdsk letectvo udruje tak omezenou schopnost doplovn paliva za letu dky jednomu ltajcmu tankeru z letky esti transportnch stroj C-130 Hercules, provozuje rovn vlastn letouny pro elektronick boj a stroje vasn vstrahy.

Nmonictvo jako nejmen st vdskch ozbrojench sil je rovn relativn siln. Jdro tvo 11 korvet a 5 ponorek, vetn dvou tdy Gotland s dieseleletrickm pohonem, povaovanch za nejpokroilej na svt a schopnch strvit pod vodou nepetrit nkolik tdn.

Z hlediska obrannch vdaj vdsko v poslednch nkolika letech neustle navyovalo svj rozpoet na obranu ve snaze zlepit schopnosti, pebudovat kapacitu a zvit pipravenost. Tempo se vrazn zrychlilo v roce 2020, kdy parlament schvlil zven vdaj na obranu o 40 procent v ptch letech. Ze 7,2 miliardy dolar v roce 2022 a na 11 miliard do roku 2025 (v pepotu 266 miliard korun). To pedstavuje nejvt nrst za sedmdest let.

A i kdy v tomto ohledu je to zatm mn ne 2 procenta HDP, jak poaduje po svch lenech NATO, stedolev vdsk vlda nedvno oznmila, e chce jet letos zvit vdaje na obranu o 318 milion dolar , aby doshla cle 2 procent ped rokem 2028.

vdov odrej agresivn rusk chovn po stalet na soui i na moi, pipomnl analytik John Deni. Dvj impozantn velmoc v cel ir oblasti Baltskho moe dokonce vedla od konce 15. stolet a do potku 19. stolet proti Rusku nkolik vlek o regionln hegemonii. Mimochodem posledn takov soupeen, vdsko-rusk vlka z let 1808-1809 vystila v postoupen dnenho Finska rusk carsk okupaci.

Hroziv sla finskho dlostelectva

Dnen Finsko ohledn pipravenosti zkladn kritria pro vstup do NATO nejen spluje, ale v ad oblast je dokonce pekrauje. Zem se zhruba 5,5 milionem obyvatel m sice k dispozici armdu o sle 20 tisc vojk a pslunk pohranin stre. V ppad ohroen je vak pipravena do pouhch ticeti dn zmobilizovat ctyhodnch 280 tisc zlonk a celkov a 800 tisc vycviench mu a en.

Na rozdl od mnoha spojenc v NATO a jejich mnohalet upednostovn expedinch schopnost Finsko nikdy vrazn nesnilo svj draz na obranu vlastnho teritoria a zachovalo veobecnou brannou povinnost pro mue star 18 let.

Finsko se schopnost rychl mobilizace tak pedstavuje jednu z nejvtch vojenskch sil v Evrop, kdy doke bleskov vyzbrojit 5 procent sv populace. Jen pro srovnn armda Spojench stt tvo pi pln mobilizaci pouze 0,6 procenta populace a ve Francii, Britnii nebo Nmecku se tento pomr pohybuje kolem hranice zhruba 0,3 procenta.

Zkuenosti Fin z doby, kdy si v roce 1918 zajistili nezvislost na Rusku, vedly k vybudovn peliv udrovan uniktn nrodn obran politiky a odolnosti spolenosti. V Helsinkch tomu kaj doslova systm komplexn bezpenosti s celonrodnm plnem hospodsk a vojensk mobilizace.

Zahrnuje vechny prvky spolenosti obchod, vzdlvn, obanskou spolenost, vldu a ozbrojen sly s jedinou prioritou – zachovat finskou spolenost v ppad toku z Ruska.

Pro Finsko studen vlka ve skutenosti nikdy neskonila, uvedl analytik Paul Gebhard z americkho Cohen Group ve Washingtonu.

Finov toti brn 1 300 kilometr dlouhou hranici s Ruskem a po zkuenostech s Rusy – respektive Sovtskm svazem, ktermu se spn brnili bhem takzvan zimn vlky na pelomu let 1939 a 1940, hrd proklamuj, e pokud by byla jejich zem znovu napadena, do vlky pjde cel nrod.

A tomu odpovdaj i vdaje na obranu. Finsko u nyn dv tm 2 procenta svho HDP na obranu. Mimochodem z ticeti lenskch zem NATO tohoto cle dosahuje jen devtka stt. Krtce po rusk invazi na Ukrajinu Finsko vytvoilo speciln fond (2 miliardy dolar) na urychlen nkupu obrannho materilu.

Vzbroj finsk armdy je vzhledem k velikosti populace impozantn. Ve slub m 240 modernch tank Leopard 2 a 1 800 obrnnch transportr a bojovch vozidel, 55 vceelovch sthaek F/A-18C Hornet a arzenl zench stel s dosahem a 370 kilometr.

Impozantn samostatnou odstraujc silou je pak finsk dlostelectvo. S celkovm potem pes 1 500 zbran – houfnic (700 kus), salvovch raketomet (100) a tkch minomet (700), pat k nejsilnjm v cel zpadn Evrop. Pte pitom tvo 48 (+10 objednanch) modernch tkch samohybnch houfnic K9 Moukar z Jin Koreje s dalekonosnou munic.

Loni na podzim Finsko spustilo modernizaci sthacho letectva s tm, e bhem ptch osmi let utrat tm 10 miliard dolar za 64 nejmodernjch sthaek F-35. To jsou mimochodem vce ne ti kompletn ron finsk obrann rozpoty.

Zrove pipravuje dkladnou modernizaci nkolika nmonch hldkovch plavidel, nkup raketovch protivzdunch systm z Izraele, ty novch nmonch korvet a tak dvou tiscovek dron vetn tch schopnch nst vzbroj.

Zatmco finsk obrann prmysl nen tak orientovan export, ale m kapacity napklad pro vlastn vrobu obrnnc, vdsko je tinctm nejvtm zbrojnm exportrem svta s produkc letoun (Saab), obrnnc (BAE/Hgglunds), lod i teba protitankovch zbran i minomet (BAE/Bofors).

Ratifikace nemus trvat dlouho

Ped tdnem ob zem dostaly pozvnku ke vstupu a tento tden u fint a vdt pedstavitel v centrle NATO podepsali pstupov listiny. Zaal tm ratifikan proces.

Pro pln lenstv mus protokoly schvlit parlamenty vech 30 souasnch lenskch stt. Cel proces trv obvykle i vce ne rok. Napklad jeden z nejmladch len Aliance ern Hora zahjila pstupov rozhovory v prosinci 2015. Za pouh ti msce v beznu 2016 u ern Hora podepisovala pstupov protokoly a ratifikace pak trvala do ervna 2017. A zatm posledn nov len, Severn Makedonie, podepsala pistoupen k NATO v noru 2019. Ratifikace trvala a do bezna roku 2020.

ada len Aliance u avizovala, e pijet Finska a vdska bude velmi rychl. A dosavadn vvoj nasvduje tomu, e by to tak skuten mohlo bt.

Hned v ter vstup severskch zem schvlili v Norsku, Dnsku a Kanad. Ve stedu pak v Estonsku a na Islandu. Ve tvrtek s pijetm souhlasil polsk Sejm a v ptek poslanci Spolkovho snmu i Spolkov rady v Nmecku. Krok Finska a vdska je dleit a je tak sprvn, proto si zaslou nai plnou podporu, uvedl nmeck ministryn obrany Christine Lambrecht.

Proti vstupu Finska a vdska do NATO se rozhodn postavila ve Spolkovm snmu jen postkomunistick Levice, kter se oznauje za protivlenou a antimilitaristickou stranu. Levice nesouhlas s roziovnm a existenc NATO, ale oste odsuzuje i ruskou invazi na Ukrajinu.

Hladkost pijet novch len ale me narazit v Turecku. Tureck prezident Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkm, e nenech v parlamentu ratifikovat jejich dost, pokud Ankae nevyhov s dost o vydn a sedmi destek lid, kter chce Turecko postavit ped soud za dajnou spoluprci nebo lenstv v teroristickch organizacch.

Ankara se odvolv na spolen memorandum, kter pedstavitel Turecka, vdska a Finska podepsali na nedvnm summitu NATO v Madridu na konci ervna a kter fakticky odblokovalo pozvn obou skandinvskch zem do Aliance. V dokumentu se trojice zem zavzala k vt spoluprci proti terorismu.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts