Je to nvrh velmi dleit, navazuje na milostiv lto 1 a milostiv lto 2, ekl poslancm ministr prce a socilnch vc Marian Jureka.
Je to vstcn podan ruka ze strany sttu, zdraznil ministr. Je podle nj 715 tisc fyzickch osob, kter by odputn penle mohli vyut, a 262 tisc prvnickch osob, jim by mohlo bt odputno penle ve vi okolo 18 miliard korun.
My tu neopakujeme potet milostiv lto. Jde jen o odputn penle u socilnho pojitn, zdraznil f poslanc KDU-SL Marek Vborn. Dluhy u socilnho pojitn do 50 tisc korun bude mon rozloit do dvancti spltek, dluhy nad 50 tisc korun do edesti spltek.
Poslanec ANO Patrik Nacher oznail nvrh v nadszce za milostiv podzim. Jde vlastn o jakousi formu amnestie, ekla jeho kolegyn Lenka Drailov a nvrh oznaila za srozumiteln jednorzov opaten.
Ministerstvo prce v podkladech k nvrhu zkona uvedlo, e chce opatenm motivovat dlunky k hrad socilnch odvod. Oekv, e by zadluench mohlo ubt.
Dlunk by se pihlsil elektronicky pes portl adu v aplikaci od ervence do listopadu. Dostal by odpov, jak vysok dluh m splatit. Pokud ho u uhradil, sprva socilnho zabezpeen by psluenstv k dluhu mla sama prominout.
Odputn penle u neuhrazench dan i poplatk za odpad i psa
Lid maj dostat i anci zbavit se rok a penle k neuhrazenm danm, pokud splat pvodn dlunou stku. Nvrh se tk i mstnch poplatk, teba poplatk za odpad, hbitovnch poplatk i poplatk za psa.
Na mimodn odputn psluenstv dan doshnou jen fyzick osoby, kterm dluh vznikl do loskho z. Podmnkou bude, e v dob od ervence do konce listopadu zaplat dlunou da a zrove formln podaj o odputn rok a penle.
U dlunch stek vych ne 5 tisc korun bude mon rozloen hrady do ty spltek. Prvn budou muset lid zaplatit do konce letonho listopadu a nsledujc ti v ptm roce.
Nvrh zkona tak umon odputn bagatelnch daovch nedoplatk vzniklch do konce loskho z. Opaten se bude tkat fyzickch i prvnickch osob, kter dlu na dani, rocch a penle mn ne 200 korun. Vjimkou bude da z nemovitch vc, u n bude hranin ve dluhu 30 korun.
Ministerstvo financ odhadlo, e maximln rozsah odputnch rok a penle u dluh v psobnosti finann sprvy pedstavuje 7,7 miliardy korun, u dluh v psobnosti celn sprvy 1,4 miliardy korun.
ANO zabrnilo ve stedu hlasovn o novele zkona kvli platm uitel
Snmovna mla ve stedu schvalovat zmnu kolskho zkona. Podle nvrhu poslanc koalice by ministerstvo kolstv vyhlsilo normativy, aby celkov ve finannch prostedk na platy uitel odpovdala v msnm prmru na jeden vazek uitele nejmn 130 procentm prmrn hrub msn nominln mzdy. Hnut ANO jednn o zkonu ve stedu zabrnilo natnm dalch a dalch nvrh na zmny programu. Vydreli to vce ne dv hodiny.
Napklad fka poslanc ANO Alena Schillerov navrhla jednat o nedostatku lk, mstopedseda Snmovny Karel Havlek o vysokch cench potravin. Dal opozin poslanci navrhovali diskutovat o ruen poboek v jejich mstech i krajch. Starosta Valaskho Mezi Rostislav Strnek se teba podivoval, e v jeho mst maj skonit ti poboky esk poty, zatmco v Koln, kde starostoval souasn ministr vnitra Vt Rakuan, jen navrhuje redukci poboek pot, m skonit pota jedin.
ekla jsem na politickm grmiu, e dnes udlme vechno pro to, aby se novela zkona o pedagogickch pracovncch nehlasovala ve tetm ten, aby byl vytvoen prostor pro odborovou organizaci k jednn, uvedla ke zdrovac taktice hnut ANO Schillerov.
Zmnu ve kolskm zkon, kter rozdrdila opozici i kolsk odbory navrhla ptice vldnch poslanc. Neznamen, e kad uitel kad koly zizovan krajem, obc, mstem, sttem bude mt na sv vplatn psce 130 % prmrn hrub mzdy. Je to vdy potno v rmci objemu platu na tu danou konkrtn kolu, ppadn kolsk zazen. A samozejm zstv v kompetenci editele koly, aby s tmto objemem tak pracoval, ekl pi pedchozm projednvn nvrhu ve Snmovn f poslanc KDU-SL Marek Vborn.
Spolu s nm jsou pod pozmovacm nvrhem, kter chtj pidat do vldn pedlohy, podepsni exministr kolstv Petr Gazdk ze STAN, Renata Zajkov z ODS, Pavel Klma z TOP 09 a f poslanc Pirt Jakub Michlek.
Stnov ministryn kolstv opozinho hnut ANO Jana Berkovcov v ter ekla, e kdy pozmovac nvrh vldnch poslanc projde, ANO zmnu zkona jako celek nepodpo. Uvedla, e zmna je kriticky pijmna ze strany odborn pedagogick veejnosti.
Nen v nvrhu uveden dn parametr vpotu a nen tud jasn, z eho se bude onch 130 procent vypotvat, ekla Berkovcov. Upozornila, e nvrh by se tkal jen uitel, ne vech pedagogickch pracovnk. Nvrh kritizuj kolsk odbory a dal organizace, kter se vzdlvn v esku vnuj.
Nvrhem se rozdluj zamstnanci v regionlnm kolstv na uitele, jakoby podadn pedagogy a nepedagogick pracovnky, uvedl Frantiek Dobk, pedseda kolskch odbor, podle kterho ve kolstv mzdy pedagog reln poklesly o takka 15 procent.
Vldn nvrh m zavst i pozici provzejcho uitele a systm uvdjcch uitel, kte by po dobu dvou let podporovali zanajc kolegy. Vysokokolci by navc mohli uit po omezenou dobu t let na druhch stupnch zkladnch kol a na stednch kolch i bez uitelskho vzdln.
Nedolo nakonec ani na hlasovn o nvrhu na odvoln Daniela Kppla z Rady pro rozhlasov a televizn vysln, co doporuil volebn vbor kvli Kpplovu stetu zjm. Spolupracoval toti jako len rady s tmem nespnho kandidta na Hrad, pedsedy ANO Andreje Babie. Kppl u ekl, e se proti ppadnmu odvoln hodl brnit u soudu.
Pm penos jednn Snmovny:
