Podle denku je dvodem to, e se Volkswagen chce soustedit na vstavbu obdobn tovrny ve Spojench sttech, kde by na ni mohl zskat pobdky ve vi deseti miliard eur (235 miliard K).
esk vlda o tovrnu koncernu za 120 miliard K stoj. Monou investici povauje za klovou pro transformaci autoprmyslu R. Volkswagen se m do ervna vyjdit, zda zvol Ln v esku, Polsko, Slovensko, i Maarsko. Stavt by chtl zat koncem roku 2024 a vyrbt lnky do bateri od roku 2027 a 2028.
Kabinet stanovil klov stavby v lokalit, kter by bez gigafactory nevznikly, a je pipravena dt na n devt miliard korun. Automobilov koncern se ml do ervna vyjdit, zda si pro investici vybere esko, Polsko, Slovensko, i Maarsko.
Nyn ale Volkswagen podle denku, kter se odvolv na osobu obeznmenou s rozhodovnm automobilky, vykv, jak bude Evropsk unie reagovat na masivn podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, kter dosahuje 369 miliard dolar (8,25 bilionu K). Plny v Severn Americe pokroily rychleji, ne se ekalo, a pedbhly rozhodovn v Evrop, uvedl zdroj FT.
List zrove pe, e Volkswagen i nadle pot s vstavbou tovren na baterie i v Evrop. Jsou k tomu ale podle koncernu poteba sprvn rmcov podmnky. Volkswagen i dal evropt vrobci bateri volaj po vt podpoe podobnch projekt ze strany EU i lenskch zem.
Boj o letit, obec zaloila spolek
Plze vak vstavbu tovrny na vrobu bateri do elektromobil odmt. Koncern Volkswagen ji zvauje postavit na zlonm armdnm letiti Ln u Plzn. Dopad, kter by stavba na msto mla, vyslila Plze na 12 miliard korun.
Z toho teba dopravn projekty pedstavuj tyi miliardy. Veden radnice o tom informovalo ministry vldy R a pedalo kabinetu seznam nezbytnch kompenzanch projekt, kter by podle Plzn musely vzniknout, pokud by stt projekt pes nesouhlas msta prosadil. Primtor Roman Zarzyck naposledy minul tden zopakoval, e projekt gigafactory nen pro region vhodn, je nepipraven a vlda ho chce prosadit na slu.
Spolek Za klidn ivot v Nov Vsi se chce astnit vech zen ke stavb tovrny a chce shromdit hlavn poadavky oban Nov Vsi, kter m nejvc pozemk na letitn ploe.
