Udlal bych to znovu, jsem na to pyn. Macron hj spoluprci s Uberem

Jsem velmi hrd na to, co jsem udlal, ekl Macron novinm bhem tern nvtvy regionu Isère na jihovchod zem. Bylo to jeho prvn veejn prohlen tkajc se uniklch dat.

Uber Files

Sloky spolenosti Uber obsahuj intern zprvy vedoucch pracovnk z let 2013 a 2017. Unikly od bvalho lobbisty spolenosti Uber Marka MacGanna do britskho denku The Guardian, kter je sdlel s dalmi medilnmi organizacemi.

Soubory oznaen Uber Files maj vce ne 124 000 zznam, vetn 83 000 mail a 1 000 dalch soubor zahrnujcch konverzace.

Dokumenty v ter dominovaly sti debaty ve francouzskm parlamentu, pi kter opozin strany volaly po vyetovn ppadu. Macron sklidil kritiku za to, e dajn plnil pkazy spolenosti Uber na kor prv zamstnanc a proti vli levicov vldy, kter v t dob slouil.

Setkal jsem se se zahraninmi podnikateli hrza! ekl sarkasticky. Pokud vytvoili ve Francii pracovn msta, pak jsem na to opravdu hrd. A vte co? Ztra a pozt bych to udlal znovu, reagoval na kritiku prezident.

Musme bojovat za to, aby mlad lid, kte pochzej z obtnho prosted, dostali prci, dodal.

Nkte lenov opozice oznaili unikl dokumenty za hrozc sttn skandl a potenciln dkaz stetu zjm.

Macron minul msc ztratil v parlamentnch volbch absolutn vtinu, take je vystaven vt kontrole ne ve svm prvnm funknm obdob a je pod politickm tlakem svch krajn levicovch i krajn pravicovch oponent.

Vam clem je pomoct Uberu vytvoit spolenost, ve kter pracujc nebudou mt dn prva. Je to kolektivn sociln sebevrada, prohlsila v ter na adresu vldy v Nrodnm shromdn levicov poslankyn Danielle Simonnetov.

Macron se v dob, kdy byl ministrem hospodstv, netajil svou obecnou podporou spolenosti Uber. Francouzsk prezidentstv, kter bylo ped zveejnnm dokument podno o koment, v prohlen pro The Post a dal mdia uvedlo, e tehdej hospodsk politika a politika zamstnanosti, jich se Macron aktivn astnil, jsou dobe znm a e jeho funkce ho pirozen vedla k setkvn a interakci s mnoha spolenostmi.

Jako ministr lobboval, vld to ale nevad

Ze spis Uberu vak vyplv, e jeho podpora la dl, ne se lid dosud domnvali. Podle dokument manaei a lobbist Uberu Macronovi vili, e je ochoten se za n tlait na regulan orgny, aby byly mn konzervativn pi vkladu pravidel omezujcch innost spolenosti. Tak od nj oekvali, e se pokus zmrnit pravidla, kter brnila expanzi spolenosti ve Francii.

Macronovi spojenci se tento tden zdli bt pipraveni obhajovat jeho vztahy se spolenost. Ministr pro rozpoet Gabriel Attal v ter popsal rozhoen jako pehnan. Jako obvykle dlme tunu pny z gramu mdla, ekl v televizi BFM. Nevidm v tom dn problm.

Akoli dokumenty kon rokem 2017, kdy byl Macron zvolen prezidentem, pmo se tkaj i toho, jak se od t doby sna realizovat svj program. Spisy by tak mohly vyvolat nepjemn otzky pro Macrona a jeho pznivce.

Macron, kter v dubnu svj prezidentsk post obhjil, usiloval o liberalizaci francouzsk ekonomiky. Podle jeho kritik to ale zahrnovalo pevlcovn kadho, kdo si dovolil vznst obavy ohledn socilnch dopad jeho rozhodnut.

Pedseda krajn levice Jean-Luc Mlenchon si pravideln stoval na uberizaci francouzsk spolenosti, co je souhrnn termn pouvan pro rozvozov sluby a doruovn zsilek dom, a ohradil se proti Macronov podpoe odvtv, kter podle nj podkopv prva zamstnanc. Mlenchon je nyn veejnou tv nejvtho opozinho bloku v doln komoe parlamentu.

A prv lenov a spojenci Mlenchonovy strany Nepoddajn Francie patili tento tden k nejhlasitjm kritikm.

Macronv boj nen na podporu mladch lid z obtnho prosted푓, napsala na Twitteru Mathilde Panotov, ldryn aliance v parlamentu. Msto toho Macronovo jednn s Uberem podpoilo generln editele, kte se neruen piivuj na zdech na sebe pracujcch a nechrnnch idi, napsala Panotov.

Chapadla Uberu doshla i do Evropsk komise

Vedle Macrona mla za Uber tajn lobbovat i bval mstopedsedkyn Evropsk komise Neelie Kroesov. Ta po svm odchodu z komise zaala v roce 2016 pracovat prv pro Uber, jeho zjmy tehdy v unijn exekutiv hjila.

Komise se rozhodla poslat dopis bval mstopedsedkyni Kroesov se dost o vyjasnn informac prezentovanch v mdich, ekl novinm mluv Balzs Ujvari bez dalch podrobnost.

Podle informac britskho listu se Kroesov pokouela pomoci firm zlepit si obraz v och nizozemskho premira Marka Rutteho a dalch pedstavitel zem, odkud nkdej eurokomisaka pochz. Zstupci organizac monitorujcch innost lobbist soud, e by mohlo jt o poruen etickch pravidel EU. Pokud by komise dospla ke stejnmu zvru, mohla by napklad Kroesov snit doivotn rentu, na kterou m jako nkdej lenka sboru komisa nrok.

Sama Kroesov obvinn z poruen pravidel podle britskho listu odmt. Napklad organizace Corporate Europe Observatory pitom na jej dajn projevy nklonnosti k Uberu datujc se do roku 2014 upozorovala ji ped temi lety.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts