„Je to známka toho, že Ukrajinci naslouchali našemu hlasu. Chci, aby bylo jasné, že ze strany Polska je naprosto neakceptovatelná jakákoliv glorifikace Stepana Bandery, ideologa ukrajinských nacionalistů, který zabil desetitisíce Poláků ve Volyni,“ reagoval na smazání tweetu Nejvyšší rady Ukrajiny náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczy.
Dodal, že Ukrajinci by si měli uvědomit, že současná pomoc Polska je pro nezávislost Ukrajiny důležitější než připomínání si památky kontroverzního bojovníka za ukrajinskou samostatnost.
V tweetu byl nejvyšší velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj vyfocený pod Banderovým portrétem. K tweetu byl údajně přidán citát o tom, že ukrajinský nacionalismus zvítězí jen, pokud ruské impérium přestane existovat. „V současné době probíhá boj proti ruskému impériu. Vrchní velitel dobře zná pokyny Stepana Bandery,“ doplňoval citát další věty. Ukrajinská média ale uvádí, že se jim nepodařilo daný text dohledat.
Polský premiér Mateusz Morawiecki kvůli tweetu jednal s ukrajinským předsedou vlády Denysem Šmyhalem. „Jsme extrémně kritičtí vůči jakékoliv glorifikaci, i jen zmínce o Banderovi,“ uvedl Morawiecki. Polským médiím řekl, že při rozhovoru se svým ukrajinským protějškem vyjádřil svůj velmi „negativní postoj“ vůči každému, kdo „relativizuje tento zločin“. „Byla to genocida. Vždy budeme bojovat o to, aby se na to pamatovalo.“
Pro jedny hrdina, pro druhé zločinec
Bandera je velmi kontroverzní postavou. Ukrajinci vnímají vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) jako bojovníka za nezávislost a svobodu vlasti. Poláci jej naopak pokládají za odpovědného za vyvraždění až 100 000 Poláků na Volyni ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války. Bandera strávil nějaký čas i v polském vězení za přípravu atentátu na polského ministra vnitra, odkud ho vysvobodili Němci při anexi Polska.
Spojení čelní ukrajinské postavy odporu vůči SSSR s nacisty, na jejichž podporu Bandera spoléhal při vyhlašování ukrajinského státu, rádi připomínají Rusové. Moskva opakovaně tvrdí, že vyjadřování sympatií Banderovi uvnitř Ukrajiny je dokladem „fašizace“ země. Právě „denacifikací“ Ukrajiny odůvodňují invazi na Ukrajinu.
Sám Bandera ale byl nacisty vězněn a jeho bratři zemřeli v koncentračních táborech. Někteří ukrajinští historici namítají, že v době volyňské řeže byl Bandera právě v nacistickém koncentračním táboře. Podle českého historika Tomáše Řepy neměl Bandera na řadu záležitostí a živelných akci vliv, včetně založení Ukrajinské povstalecké armády, která ve spolupráci s částí OUN provedla masakr na Volyni. „Bandera se dopustil zločinů a radikalizaci podporoval i proto, že ho násilím ovlivněné prostředí formovalo. Rozhodně ale není tím, co z něj dělá ruská propaganda,“ uvádí Řepa.
Překážka v nových polsko-ukrajinských vztazích
I přes složité historické vztahy je Polsko momentálně jedním z největším podporovatelů Ukrajiny v boji proti Rusku. Polsko je největším hostitelem ukrajinských uprchlíků a patří do první desítky zemí, které nejvíce přispívají Ukrajině na humanitární, vojenskou a finanční pomoc.
Polští politici upozorňují, že vzývání Bandery tyto dobré vztahy jen narušuje. „Vzpomínání na zločince ukrajinským parlamentem nevybuduje dobré polsko-ukrajinské vztahy, které lze stavět pouze na pravdě,“ napsal předseda opoziční Polské lidové strany Władysław Kosiniak-Kamysz.
„Připomenutí Stepana Bandery, odpovědného za masové vraždění polského obyvatelstva, na sociálních sítích ukrajinského parlamentu musí vzbudit námitky,“ napsal Radosław Fogiel, předseda zahraničního výboru polského parlamentu z vládní strany Právo a spravedlnost. „To musí být jasné, zejména přátelům. A tím spíše, že Ukrajina má nové, opravdové hrdiny,“ dodal Forgiel.
O ukrajinských hrdinech inspirovaných Banderovým příkladem, hovořil i starosta západoukrajinského města Lvov Andrij Sadovyj. „Nová generace, která vyrostla na příkladu Stepana Bandery, šla do boje s novou moskevskou hordou,“ napsal k obrázku pomníku Bandery, u něhož stojí s mladíky ve vojenském oblečení.
