Uniktn stavba metra, tubus pod Vltavu nejdve postavili v suchm doku

Vstavba trasy metra C mezi stanicemi Holeovice a Kobylisy toti probhala v letech 2000 a 2003 zcela uniktnm zpsobem. Smrov a vkov zahnut tubusy se vybetonovaly na behu v suchm doku a potom nasunuly po betonovm loiti do rhy vyhlouben na dn eky. Jako kdybyste vzali irokou trubku a pomoc lan ji po dn pithli z jednoho behu na druh. Jene tak jednoduch to nebylo.

U na zatku byl takov mal problm, stanice metra Ndra Holeovice byla postavena dve, ne bylo jasn, zda trasa C pes Vltavu povede mostem, nebo tunelem. Pak se schvlil projekt, kter potal s tm, e metro povede tunelem umstnm tsn pode dnem eky a cel stavba probhne v oteven stavebn jm.

Jene dodavatel stavby Metrostav piel s jinm eenm, s variantou vysouvanch tunel, kter byla rychlej a levnj. Investor projevil velkou odvahu, kdy dal pednost tto variant, protoe ada technologi jet nebyla vyzkouen. Nikde. Jene projekt sliboval i to, e se pedpokldan doba vstavby ze t let zkrt na dva roky. A to byl hodn pdn argument.

Aby se vechny problmy spojen s uniktn technologii vstavby vyeily bezchybn, vznikla technick rada, kde byli odbornci z Metrostavu, autoi pvodn projektov dokumentace, experti z VUT i ze zahrani.

asosbrn video v vodu lnku vm pesn uke postup prac.

Vysouvan tunely

Stavebn ineni se museli vypodat s adou zludnosti. Napklad s tm, e tunelov trouby jsou zakiven v pdorysu i vkov, nebylo tedy mon pout klasick zaplavovn. A tak autoi pili s originln metodou pod vodou vysouvanch tunel.

30 nejlepch Vysouvan tunely byly vybrny KAIT eskou komorou autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb – do pehledu 30 nejvznamnjch realizac poslednch 30 let.

Tunelov trouby tak neplavaly, ale svm zadnm koncem se posouvaly po betonov drze na definitivn msto v rze vykopan ve dn eky. Poadovan tvar tunelovch tubus se vybetonoval ve stavebn jm na trojskm behu Vltavy.

Tunely se betonovaly v suchm doku, take bylo mon zajistit vysokou kvalitu jejich proveden. Pouit vodotsnho betonu a pslunch detail zajiujcch vodotsnost tunel pisplo k jejich vysok kvalit a odbourn nklad a problm s hydroizolac, kter zcela odpadla.

Vkopov prce se mohly omezit na minimum nutn k umstn tunel do definitivn polohy v ece. A such dok? Ten nepedstavoval dnou dal prci navc, protoe vznikl v mst budoucch tunel. Vkopy v ece (provdly se z lod) stailo omezit na rhu pro tunely, take se minimln omezil lodn provoz. Vytit se muselo 60 000 m³ kamen ze dna Vltavy.

Alternativn een se osvdilo

Projekt vysouvanch tunel skonil jejich spnm dokonenm i za podmnek ovlivnnch povodn v srpnu 2002. Navren technologie se osvdila po vech strnkch. Zpsob zen projektu od veden firmy a po poslednho dlnka na stavb se ukzal jako vhodn a lze jej doporuit i pro dal stavby, k profesor Jan L. Vtek, pedseda technick rady a autor technologie vstavby pro stavbu vysouvanch tunel (mimochodem jeho otec, Jan Vtek, je jednm z autor Nuselskho mostu).

Ji Blohlav, vrobn-technick editel stavebn spolenosti Metrostav, se netaj spokojenost s alternativnm eenm. My jsme tehdy ve vbrovm zen nabdli realizaci stavby podle zadvac dokumentace, ale zrove mj tm navrhl alternativn een, kter by bylo bezpenj, rychlej i levnj.

S npadem zapustit tunel pili jako prvn Jaromr ob a Zdenk Tobolka. Zstupce investora, editel Bohumil Kvasnika, na mn pak poadoval, abychom se zavzali k tomu, e se pustme do variantnho een. Moj pravou rukou pi dotaen alternativnho een byl Honza Vtek. Do tmu jsme pizvali i kolegy z Dnska, Holandska a vcarska, vypotv Blohlav.

Vzpomn i na prbh nron stavby: Druh tubus jsme vysunuli na jeho pozici tsn ped povodnmi. Tiscilet voda, kter ped dvaceti lety zaplavila Prahu, vak tunelu tm neukodila. Tubus se posunul jen o 30 cm, co jsme snadno napravili. Kdybychom akceptovali pvodn een, byla by stavba dra, trvala by dle a povodn by ji jet o nkolik let prodlouily.

Pouen pro dnen stavby? Bohuel dnes investoi jen zdka pipout variantn een, i kdy jim to zkon o zadvn veejnch zakzek umouje. Chyb nejen odvaha investora, ale i kvalifikovan vbrov komise, kter by umla alternativn nabdky posoudit. Pokud je nabdkov cena hlavnm kritriem, je rozhodovn mnohem jednodu. Pro investora to vak z dlouhodobho hlediska nen vhodn, protoe nezsk technicky krsn, asov i ekonomicky lep een, k Blohlav.

Princip vstavby vysouvanch tunel

Vstavba pro ob tunelov trouby probhala dvakrt tm identicky. Cel tunel byl vybetonovn ve stavebn jm (suchm doku) na pravm (trojskm) behu eky. Souasn se ve dn vytila rha, protoe tunely jsou zcela skryty ve dn eky.

Po technologickm vystrojen tunelu se such dok zaplavil a otevela se ttov stna oddlujc dok od eky. Tunel se v pedn sti zavsil na ponton a zadn st spovala na hydraulickch teleskopickch kluznch nohch. Pak nsledoval vsuv, tedy pesun tunelu ze suchho doku do rhy v ece. K tomu slouilo hydraulick tan a brzdn zazen. Po vysunut prvnho tunelu se dok opt vysuil, vybetonoval se v nm druh tunel a stejnm zpsobem se vysunul opt do eky.

Po dalm vysuen doku se v nm vybetonovaly definitivn tunely pipojujc vysouvan sti pod Vltavou k pokraujcm tunelm smrem k raen sti ve svahu do Kobylis. Jedna stavebn jma byla vyuita celkem tikrt, vkopy se minimalizovaly na nejnutnj rozsah.

O projektu Msto: Praha 7, trasa metra IV C1, HoleoviceTroja Realizace: 20002003 Generln projektant: METROPROJEKT Praha,, Ing. Josef Kuk, pvodn projektov dokumentace; Ing. Ji Rika pvodn i alternativn projekt zakldn Generln dodavatel: Metrostav, Ing. Ji Blohlav, vrobn-technick editel Technick rada: prof. Ing. Jan Vtek, CSc. pedseda a autor alternativn technologie vstavby. Intern lenov: Ing. Stanislav Dostl, vedouc projektu; Ing. Jaromr ob; doc. Ing. Zdenk Tobolka, CSc.; Ing. Vladimr Pnek; Ing. Vlastimil Rojk; Ing. Josef Hornych. Extern lenov: prof. Ing. Ji imek, DrSc; prof. Ing. Vladimr Kstek, DrSc., doc. Ing. Frantiek ihk, CSc. Zahranin lenov: Martijn Smitt (Strukton Betonbouw, NL); Klaus M. Koefoed (Ramboll, DK); Walter Althaus (VSL, CH) Dodavatel betonov konstrukce: Metrostav, divize 6, Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Stavbyvedouc: Ji Kordk Hlavn subdodavatel: Zakldn staveb, VSL Systmy (CZ), TBG Metrostav, CCE Praha Stavebnk: Dopravn podnik hl. m. Prahy Inenring dopravnch staveb, Ing. Bohumil Kvasnika, editel