Pokud se Reformní straně podaří sestavit fungující koalici, uchová si Estonsko zřejmě své proevropské směřování, snahu přejít k zeleným energiím a bude dál přijímat ukrajinské uprchlíky. Současná premiérka již před volbami avizovala, že s EKRE se její strana nikdy nespojí.
Podle veřejnoprávní stanice ERR přišlo v nedělních volbách hlasovat 63,7 procenta z více než 900 000 oprávněných voličů. Podle předběžných údajů třetina lidí odhlasovala elektronicky, což zákony této baltské země umožňují už od roku 2005.
Skutečnost, že EKRE podle dosud neúplných výsledků skončila druhá, ale také svědčí o rostoucích obavách části voličů z vysokých cen energií a zvyšování životních nákladů, píše Reuters.
EKRE slibovala omezit dopad ukrajinské krize na Estonsko a obviňuje současnou vládu z vysoké inflace. Na třetím místě je podle předběžných výsledků levicová Estonská strana středu s téměř 15 procenty hlasů.
Právnička Kallasová je premiérkou od roku 2001. Jejím otcem je estonský expremiér a někdejší viceprezident Evropské komise Siim Kallas.
Bývalý bankéř také v devadesátých letech založil stranu, kterou dnes jeho dcera vede. Ujala se jí v roce 2018 a i v tomto případě jako první žena.
Kallasová také strávila čtyři roky v Evropském parlamentu, kde se zabývala digitální agendou, průmyslem a energetikou či vztahy EU s Ukrajinou. O svém působení napsala knihu MEP: Čtyři roky v Evropském parlamentu. Brusel opustila poté, co ji na své místo doporučil končící předseda Reformní strany Hanno Pevkur.
