Sedm tdn v kuse koncem roku 1895 strvil nmeck fyzik Wilhelm Conrad Rntgen ve sv laboratoi v bavorskm Wrzburgu a snail se odhalit tajemstv v t dob neznmho zen. Manelka Anna mu obtav nosila tepl jdlo a dohlela na to, aby bhem svho sil nepadl hladem ani vyerpnm. A kdy poteboval, byla mu k ruce, a to doslova.
Prv lev ruka Anny Berthy Rntgenov je zachycena na historicky prvn fotografii, je dokzala nahldnout pod ki ivota. ernobl snmek zobrazujc tenk kosti s klouby Rntgen jednodue nazval Hand mit Ringen, ruka s prstenem. V roce 1901 pak i dky nmu zskal prvn Nobelovu cenu za fyziku.
Pracovna nmeckho fyzika Wilhelma Conrada Roentgena na Univerzit ve Wtzburgu, kde objevil a popsal nov typ zen, kter nyn nese jeho jmno. Vyfoceno 22. jna 1945.
Patnctiminutov expozice, na n je zeteln vidt manelin snubn prsten, neprobhla s pomoc svtla, ale novho, dosud neobjevenho neviditelnho zen. Paprsky dokzaly projt hmotou, ukzat, co se dje pod povrchem, a zrove s tm vnst nov poznn do stavby a fungovn lidskho tla. Nmeck fyzik se rychle stal osobnost znmou po celm svt.
Sm nov zen skromn pojmenoval jako paprsky X. Dnes ji na poest svho objevitele, alespo v etin i nmin, kdysi zhadn paprsky nesou prv jeho jmno. To za vce ne stolet zdomcnlo natolik, e jim nikdo neekne jinak, ne rentgen.
Manelka se pak do laboratoe bla
Anna Rntgenov ovem z prkopnickho snmku byla naden o poznn mn. Podle asto zmiovan legendy pr pi pohledu na ern kosti sv ruky vykikla: Prv jsem vidla svou smrt! a od t doby odmtala do laboratoe svho manela chodit.
Na rozdl od n ale Rntgen znal nkolik lid, u nich pedpokldal, e v nich pohled na jeho dlo vyvol naden. Kopie svch prvnch rntgenogram spolu s textem pipravovanho vdeckho lnku rozeslal svm kolegm fyzikm na evropskch univerzitch. Jednm z nich byl Arthur Schuster z univerzity v britskm Manchesteru.
Schuster se zabval nkolika rznmi oblastmi fyziky, vetn magnetismu, spektroskopie a astronomie. Kdy potkem roku 1896 obdrel popis Rntgenova experimentu, spn jej zopakoval ve sv laboratoi. Podil dal snmky kost rukou, ab, kloub nebo chodidla svho estiletho syna.
Wilhelm Konrad Roentgen (1845-1923), nmeck fyzik a objevitel rentgenovho zen. Za svj objev zskal v roce 1901 prvn Nobelovu cenu za fyziku.
Schuster si zrove uvdomoval lkaskou hodnotu tto zobrazovac metody, kdy mezi prvnmi snmky z potku roku 1896 podil i obraz kulky uvzl v lebce. Na zklad svch pokus doel tak k zjitn, e nov paprsky jsou ve skutenosti stejn jako paprsky svtla, jen vzhledem k mnohem krat vlnov dlce nesou mnohem vy frekvenci a energii.
Bez patentu, pro dobro lkastv a lidstva
Prv mon vyuit novho zen v lkastv bylo dvodem, pro se Wilhelm Rntgen rozhodl svj objev nepatentovat. Technologie se zaala rychle it mezi lkai, ale tak mezi laickou veejnost. Sv kosti na rukou si tak prostednictvm rentgenovch automat mohli prohldnout i bn zkaznci, dal zaali s podobnmi pstroji experimentovat doma. Sousti nutn k jejich sestaven byly relativn dobe sehnateln a je znm i ppad mue, kter v takto vyrobenm pstroji bhem desetihodinov expozice podil snmek zlomen kyle sv eny.
Veobecn rentgenov lenstv t doby vak nepotalo s monm kodlivm dopadem tohoto zen. Vdci se zpotku domnvali, e rentgenov zen pouze nekodn prochz tlem. Brzy se ale zaaly mnoit ppady poplenin, vnch zdravotnch problm i smrti.
Sestra ervenho ke poizuje rentgenov snmek ruky zrannho nmeckho vojka na nmeck nemocnin lodi “Stuttgart” v norskm pstavu Oslo. (1940)
Popleniny se objevily u zmnn eny se zlomenou kyl, stejn jako u dalch pacient, kte byli vysokm dvkm zen vystaveni. Tragicky skonil Clarence Dally, rentgenov technik v laboratoi Thomase Edisona. Dally byl vystaven tak silnmu zen, e mu musely bt amputovny ob ruce a pozdji ve vku 39 let zemel na metastazujc rakovinu ke.
Vdci postupn pili na to, jak mit mnostv zen, ktermu je lovk bhem poizovn rentgenovho snmku vystaven. V souasn dob jsou ji dvky rentgenovho zen potebn pro pozen snmku jen zlomkem toho, emu byly vystaveny prvn osoby na konci devatenctho stolet.
Wilhelm Conrad Rntgen (1845 – 1923)byl nmeck strojn inenr a fyzik, jen jako prvn vyrobil a detekoval elektromagnetick zen v rozsahu vlnovch dlek od 0,01 do 10 nanometr, nyn oznaovan jako rentgenov zen. Tento objev, ktermu bv pipisovno datum 8. listopadu 1895, mu v roce 1901 vynesl prvn Nobelovu cenu za fyziku. Stejn jako mnoho jinch pevratnch objev i tento vznikl spe nhodou. Profesor fyziky Rntgen ve sv laboratoi zkouel, zda katodov zen me prochzet sklem. Pitom si viml ze vychzejc z nedalekho chemicky potaenho stntka. Nebyl si jist, co tuto zi zpsobuje, a skromn ji nazval jako paprsky X. Na poest Rntgenovch spch po nm Mezinrodn unie pro teoretickou a uitou chemii (IUPAC) v roce 2004 radioaktivn prvek 111 s nkolika nestabilnmi izotopy pojmenovala jako roentgenium. Jmenuje se po nm tak pvodn mrn jednotka expozice ionizujcmu zen, roentgen. Od roku 2012 se 8. listopadu kadoron pipomn Svtov den radiografie. Na Antarktid byl po slavnm fyzikovi pojmenovn Rntgenv vrchol. V hlubinch vesmru na jeho poet krou men planetka 6401 Roentgen. |
