Przkum Agentury EU pro zkladn prva (FRA) se konal v deseti unijnch zemch a uskutenil se loni na pelomu srpna a z. Zahrnuje odpovdi piblin 14 500 lid. Ukzal, e tm 38 procent en a 45 procent ukrajinskch uprchlk v esku mlo v dob przkumu placenou prci, co je mrn nad prmrem przkumu. Problmy vyjt s penzi mlo 78 procent dotzanch v esku.
esk republika host nejvy poet ukrajinskch vlench uprchlk v pepotu na obyvatele. Za vc ne rok od loskho 24. nora, kdy rusk armda vpadla na Ukrajinu, ministerstvo vnitra udlilo vza k doasn ochran vc ne 490 000 benc. Zhruba tetina z nich jsou dti.
Podle odhad ministerstva vnitra se jich asi ptina vrtila dom na Ukrajinu. Pesnj daje o tom, kolik uprchlk se v esku skuten nachz, umon a registrace k prodlouen ochrany o rok.
Do 20. nora letonho roku se u ns zaregistrovalo 230 000 benc, as maj do konce bezna. Podle przkumu od Mezinrodn organizace pro migraci (IOM) loni na podzim plnovaly nvrat dom tm ti tvrtiny uprchlk z Ukrajiny.
V soukrom bydl v esku 54 procent uprchlk, co zhruba odpovd prmru przkumu, asi ptina je v ubytovn hotelovho typu a devt procent ije v dom nebo byt poskytnutm ady. Tm tvrtina v esku dotzanch pchozch z Ukrajiny m pocit, e se jim v R nedostv rovnho zachzen. Zdka se s podobnm pstupem setkalo 44 procent, nikdy 29 procent.
Pln nebo sten za ubytovn plat 55 procent astnk przkumu, 43 procent bydlelo v dob przkumu bez placen. V Rumunsku za bydlen neplatily tm dv tetiny benc, v Itlii a na Slovensku vc ne polovina.
Nzk jazykov barira i problm s penzi
esko spolu se Slovenskem a Polskem pat k zemm, kde maj uprchlci nejmen problmy dorozumt se. Obstojn podle svho vyjden mluvila esky zhruba tvrtina pchozch, patn 44 procent a vbec 18 procent.
Teba v Estonsku nebyly schopn se vbec dorozumt tm dv tetiny Ukrajinc, v Nmecku 40 procent. Na kurzy etiny chodilo nebo je stle navtvuje 44 procent benc, vt byl tento podl jen ve panlsku s vce ne polovinou lid v kurzech panltiny, stejn poet tchto lid jako v R je v Nmecku. V Maarsku naproti tomu do kurz maartiny chodilo jen 13 procent uprchlk z Ukrajiny.
Velmi obtn vychzelo s penzi v esku 23 procent benc, stejn podl vychzel obtn. Zhruba tetina mla v dob przkumu njak problm vyjt s penzi. Pjem z prce mlo v esku 35 procent uprchlk, co je nad prmrem przkumu.
spory vyuvalo 26 procent, pomoc od rodiny na Ukrajin 24 procent, penzi 13 procent a pjen penze desetina. Sociln dvky uvdlo v R jako soust pjmu 41 procent ukrajinskch benc, vy byl tento podl jen v Nmecku.
Tm polovina astnk przkumu v esku elila problmm pi pstupu ke zdravotn pi kvli neznalosti jazyka. Jak se ke zdravotn pi dostat, tedy kam jt nebo koho kontaktovat, nevdla tetina Ukrajinc. Zhruba ptina Ukrajinc v dob przkumu uvedla, e zdravotn pi dosud nezkusila vyut.
Zprva vychz z przkumu zrealizovanm v Bulharsku, esku, Estonsku, Itlii, Maarsku, Nmecku, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a ve panlsku. Uprchlci byli dotazovan mezi 22. srpnem a 29. zm 2022. V esku se do przkumu zapojilo 671 Ukrajinc ve vku od 12 let, 90 procent respondent byly eny a dvky.
