Zelen hujerstv EU me vst a k vym emism, k zstupce chemiek

0
76

Ceny energi bezprecedentn rostou a nkte to pitaj snahm EU sniovat emise CO2 v rmci Green Dealu. Skuten za to me?
Domnvm se, e zatm ne. Sp je to dsledek geopolitick situace ve svt a na globlnm trhu s energiemi. Meme to ale vnmat jako indicii toho, co se stane s cenami energi, a pijmeme Green Deal, jak je dnes navrhovan.

Kdy se podvme na cenu ekologick elektiny z fotovoltaiky, vychz nm na rovni 100130 eur za MWh plus nklady na penos a distribuci, bn cena tedy me bt 200 eur. Ptkrt dra ne loni. Jedin ance je, e klesne cena alternativy, co je zemn plyn, nkam na 30 eur (ze souasnch piblin 80 eur). To by stlailo cenu elektiny, ale zase by jej cena pi ekologick vrob nevychzela bez dotac. Je to zaarovan kruh, zatm nem lidstvo levn alternativn technologie na pokryt vech svch energetickch poteb, kter navc stle rostou.

Petr Cingr

Prezident Svazu chemickho prmyslu

  • Petr Cingr vystudoval Strojn fakultu VUT.
  • M dlouholet zkuenosti s zenm prmyslovch podnik. Po ukonen studia pracoval trnct let ve skupin Unipetrol (do roku 2006), z toho vce ne 6 let jako generln editel spolenosti Kauuk a Chemopetrol.
  • Od roku 2006 je mstopedsedou pedstavenstva spolenosti Agrofert, a. s., zodpovdnm za zen a restrukturalizaci masnho prmyslu, farem a vroby krmnch sms.
  • Od roku 2011 je editelem divize hnojiv a paliv, od ledna 2021 t jednatelem SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH.

Z pohledu prezidenta Svazu chemickho prmyslu se tedy stavte ke Green Dealu negativn?
Nekme, e sniovn emis je patn. Je to sprvn smr, ale mus mt asovou i ekonomickou racionalitu a musme mt srovnateln podmnky s ostatnmi konkurenty z mimoevropskch zem. Dov se sem ada vrobk z jinch region, kter sice deklaruj, e tak budou sniovat emise, ale na mluv o roku 2060, Indie o roku 2070 a Amerika nek nic.

Pokud mme splnit cl v roce 2050, zatmco ostatn budou mt dalch 10 a 20 let, tak tady za tch 10 a 20 let dn prmysl nebude, pokud nebude prosted EU chrnno. Mme statistiky, podle kterch jsme v esku snili jako obor emise ve srovnn s rokem 1990 o vce ne 70 procent a plnme velmi psn stvajc limity.

Pokud nae provozy zaveme a vroba se pesune do zem, kde nkdo vyrb na horch technologich, planet nepomeme. Nejene vroba vyprodukuje vce emis, ale navc se zv emise za dopravu do Evropy. Pokud nebudou platit pro vechny stejn podmnky, nae evropsk hujerstv zpsob opan efekt svtov emise vzrostou.

Co je poteba udlat, aby ochrana planety nezlikvidovala nae chemiky?
Mus se to nastavit rozumn, vyjt z technicky dostupnch een, vzt do vahy ekonomick aspekty a hlavn as. Mus se nastavit podmnky, abychom zstali konkurenceschopn ve srovnn s ostatnmi regiony. To je n cl a apel na politiky.

Aktuln se hodn e cena emisnch povolenek. I tady vm mou evropt politici pomoci?
Pokud nejde zadit, aby na celm svt existoval jednotn trh s emisnmi povolenkami a museli je kupovat vichni za stejn penze, tak a alespo zastropuj jejich cenu, aby se s nimi nemohlo spekulovat, jak je to dnes. Stal se z nich investin nstroj, jako jsou akcie.

Prmyslu by pomohlo i to, kdyby ml na trh s povolenkami pstup pouze ten, kdo je pouije k podnikn. Tm, e jsou bnm cennm paprem, je kvli spekulantm jejich cena mimo jakkoli historick oekvn.

Jak by mla bt jejich cena?
Evropsk unie, kdy povolenky zavdla, pedpokldala, e cena povolenek bude v roce 2030 piblin 30 eur, jene dnes stoj 85 eur. Koncept povolenek ml motivovat emitenty, aby sniovali emise m budou dra, tm vt bude tlak na sniovn emis.

Ve skutenosti se to mj inkem. Pokud mme dnes zaplatit 85 eur za povolenku a poet povolenek, kter musme nakupovat, se trvale zvyuje, pak nezbvaj penze na hledn a instalovn een, kter budou sniovat emise. Jako vrobci bychom teoreticky mohli promtnout vy cenu povolenek do svch vrobk, ale to nememe, protoe konkurence mimo EU takov nklady nem, take nae vrobky nebudou prodejn se ziskem. V takov situaci mete bu pestat vyrbt, nebo pesunout vrobu tam, kde povolenky nejsou, respektive nejsou tak drah.

Jin monost za souasnho systmu nen?
V Nmecku jsme oteveli debatu na tma systmu, kde by ten, kdo vytv emise, nakupoval povolenky podle souasnho modelu a penze, kter za n utrat, by byly vzny pro ely jeho investic do ekologizace vroby.

Podobn jako je tomu u skldek, kde muste povinn ukldat penze, kter mete pout pouze vy a pouze na budouc rekultivaci takov skldky. Vytvte si fond, abyste skldku uvedl do stavu, kter neohrouje ivotn prosted. Takov systm by umonil masivn sniovat emise v relativn krtk dob.

Jak je na to odezva?
Zatm bohuel bez valnch vsledk, ale nevzdvme to. kme, nemme problm platit teba 100 euro za povolenku, ale nechte ty penze vzan pro emitenta, aby je vyuil na snen emis a teba i v omezenm ase.

Mohou bt chemiky uhlkov neutrln do roku 2030, jak chce EU?
Pokud jim nkdo dod zelenou elektinu, tak ano. Umme nae firmy pedlat na CO2 neutrln een s tm, e st CO2 se vyuije ve vrobcch, kter dlouhodob fixuj CO2 a EU to bude akceptovat jako udriteln een.

Ale nejsme schopni si takto rychle vybudovat vlastn energetick zdroje, kde bychom si sami vyrbli zelenou energii. To bychom u kad chemiky museli postavit jeden blok jadern elektrrny, co je nesmysl a trvalo by to destky let. A to se bavme jen o chemickm prmyslu, stejn nroky na ekologickou elektinu budou mt i dal odvtv a domcnosti.

Kolik lid zamstnv chemick prmysl?
V esku v chemickm prmyslu pmo pracuje piblin 110 tisc zamstnanc. Odhaduje se, e celkov odvtv iv nebo je na nm zvisl piblin jeden milion obyvatel, a u prostednictvm dodavatelskch firem i rodinnch pslunk zamstnanc.

Dleit je pitom udret chemick prmysl v esku, protoe bez nho se dnen spolenost neobejde. asto si neuvdomujeme, co ve bychom bez chemie nemli. To je poteba pedvat i mlad generaci. N svaz se prostednictvm kampan Chemie pomh sna ukzat, kde vude se s n setkvme a e pomh lidem i planet.

Co tedy potebujete, abyste byli uhlkov neutrln a udreli pracovn msta?
Pokud mme bt uhlkov neutrln, potebujeme zelen zdroj elektrick energie. Napklad pavek vyrbme ze zemnho plynu konvenn technologi, kter je znm destky let, a potebujeme na to urit mnostv energie.

Alternativa je vyrbt bezemisn vodk ze zemnho plynu, pokud njakm zpsobem ulote CO2 bu do produkt s dlouhou ivotnost, jako jsou lepidla, nebo pod zem. Dal variantou je zskat vodk jako zkladn surovinu pro vrobu pavku z vody roztpenm na vodk a kyslk.

K tomu ale potebujete 13x vc elektrick energie ne na konvenn technologii. Pokud nemme zelenou elektinu ani na dnen zpsob vroby vodku, je jasn, e nen reln do roku 2030 splnit cl vyrobit polovinu vodku zelenm zpsobem a do roku 2050 vechen.

To nejde zvldnout asov ani ekonomicky. Pokud bychom peli na takovouto vrobu, tak bychom spotebovali vechnu zelenou energii, kter je v Evrop v souasn dob k dispozici. Nezbyla by na elektromobily, domcnosti ani jin prmyslov odvtv.

A co to znamen pro spotebitele?
Pokud se takto ekologicky vyroben pavek pouije pro vrobu hnojiv, tak potraviny budou nkolikansobn dra. Dostupn technologie to levnji nedokou vyrobit. Ceny, nad ktermi nyn asneme, jak vyltly vysoko, se stanou standardem.

Poadovan termn byste tedy zvldli, jen by to bylo dra.
Ne, ani tak to do roku 2030 nejde stihnout. Mme rok 2022 a jen povolovac zen na lokln investici trv tyi roky a pak mete zat stavt vechna zazen a infrastrukturu, kterou dnes nemme. Nemte ani penosovou soustavu na to, abyste penesli 13x vce elektiny, a to jen pro nae poteby. Na to nen evropsk energetick soustava stavn.

A vstavba penosov soustavy, tedy liniovch staveb se v esku, Nmecku, ale i jinde v EU schvaluje 10 a 15 let. Podvejte se, jak dlouho se pipravuje vstavba dalho bloku Dukovan. Z logiky vci je cl 2030 nerealizovateln. Pokud v roce 2050 budete mt potebn st, bude to velk spch.

Jak potom budou vychzet alternativn zdroje cenov?
k se, e nejlevnj elektina je z obnovitelnch zdroj, protoe 1 MWh ze slunen elektrrny vyjde piblin na 100 a 130 eur, ale elektina jet v plce loskho roku stla na trhu 40 a 50 eur. Obnoviteln zdroje tedy nejsou nejlevnj a ani nejsou dostaten stabiln. Nmecko m dnes a 40 procent instalovanho vkonu v obnovitelnch zdrojch.

Pokud pestane foukat, pichzej o tyto zdroje. Take je poteba je nm zlohovat. Lze to eit tak, e budete mt 150 procent instalovanho vkonu, a i kdy nebude foukat, stle budete mt k dispozici potebnch 100 procent.

To ale vyaduje obrovsk investice a spoustu asu. Navc, v naich zempisnch podmnkch nejrelevantnj vtrn parky nemete stavt vude i s ohledem teba na jen potenciln vskyt chrnnch ivoich.

Pro se tedy trv na clech, kter jsou zjevn nereln?
Jednm z dvod me bt snaha stanovit si ambicizn cle, aby se alespo nco zmnilo. Dalm me bt to, e tato revoluce je poprv taena ist politicky, nejde o transformaci na vy technologickou rove, jako kdy lidstvo nahradilo pru.

Nyn nahrazujeme jednu pouvanou technologii jinou, kterou jsme vymysleli ji dvno, ale dosud jsme ji povaovali za dra a mn efektivn. Pozitivnm efektem a clem jsou ni emise ale za vy cenu.

Pokud se shodneme na tom, e klima na na planet je na tom tak patn, e k tomuto kroku musme pistoupit, pak to mus udlat cel planeta, a nejen EU, kter produkuje pouhch 8 procent svtovch emis.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno