Zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk, podlehl dlouhé nemoci

Kravčuk ještě v červenci 2020 vedl ukrajinskou delegaci v Třístranné kontaktní skupině pro Donbas, oblast na východní Ukrajině, která je od roku 2014 předmětem ukrajinsko-ruských sporů a kde nyní probíhají tvrdé boje.

Na této pozici vystřídal druhého ukrajinského prezidenta Leonida Kučmu, uvedla agentura Unian.

V červnu roku 2021 média psala, že Kravčukův zdravotní stav se zhoršil. Posléze přišla informace, že podstoupil operaci srdce. Po tomto výkonu byl na jednotce intenzivní péče a připojen na plicní ventilátor.

Po operaci se bývalý prezident zotavoval v Německu. Nedávno pak média psala, že jeho stav se opět zhoršil, uvedla agentura Unian. Osmaosmdesáté narozeniny Kravčuk oslavil v lednu.

Minulý týden zemřel ve věku 87 let také první lídr nezávislého Běloruska a signatář bělověžské dohody Stanislav Šuškevič.

Kravčuk se narodil 10.ledna 1934 v obci Velikij Žitin v Rovenské oblasti na Ukrajině. Absolvoval Kyjevskou státní univerzitu. V letech 1960 až 1989 zastával různé řídící funkce v aparátu Komunistické strany, poté do září 1990 působil jako první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany na Ukrajině.

V červenci 1990 se stal předsedou tehdejšího Nejvyššího sovětu Ukrajiny. V této funkci se zasloužil o zavedení ukrajinštiny jako jednacího jazyka.

Za jeho předsednictví schválil parlament zákon o hospodářské nezávislosti Ukrajiny, vypustil z ústavy článek o vedoucí úloze komunistické strany a zakotvil nadřazenost ukrajinských zákonů nad celosvazovými.

Během pokusu o státní převrat v Sovětském svazu v srpnu 1991 se postavil za jeho tehdejšího lídra Michaila Gorbačova a několik dnů poté oznámil odchod z řad komunistické strany, jejímž členem byl od roku 1958.

Kravčuk měl nízkou popularitu

Do prezidentského úřadu byl Kravčuk zvolen ve všelidovém hlasování v prosinci 1991, kdy získal podporu téměř dvou třetin voličů.

Ke stejnému datu se Ukrajinci vyslovili pro nezávislost a zasadili tak další ránu rozpadajícímu se Sovětskému svazu.

Ke konci mandátu měl Kravčuk nízkou popularitu kolem 20 procent. Především východní Ukrajina mu vyčítala zpřetrhání svazků s Ruskem a neúspěšná jednání o vstupu do ekonomické unie Společenství nezávislých států (SNS).

Podporoval ho především západ Ukrajiny, kde si voliči ztotožňovali jeho osobu se získáním nezávislosti.

Kravčuk, Jelcin a Šuškevič u podpisu takzvané bělověžské dohody:

Kravčuk ve funkci mimo jiné podepsal dohodu s ruským prezidentem Jelcinem o černomořském loďstvu. Oba státy si flotilu rozdělily na polovinu s tím, že Ukrajina 30 až 35 procent své části pronajme Rusku.

Už v roce 1992 byly z Ukrajiny do Ruska odsunuty taktické jaderné zbraně a dohodu o úplném odstranění bývalého sovětského jaderného arzenálu dislokovaného na Ukrajině podepsali v Moskvě prezidenti USA, Ruska a Ukrajiny Bill Clinton, Jelcin a Kravčuk 14. ledna 1994.

Výměnou za předání jaderných zbraní Rusku se signatáři budapešťského memoranda (Ukrajina, USA, Rusko a Velká Británie), které ale v prosinci 1994 za Ukrajinu podepsal již Kravčukův nástupce Kučma, zavázali mj. respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts