Aktual.: 2.03.2026 13:15
Praha – Úpravu trestného činu neplacení výživného zřejmě čeká zpřísnění. Kabinet dnes úpravu podpořil v novele skupiny koaličních poslanců v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekli po zasedání novinářům Babiš a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Opoziční občanští demokraté pokládají navrhovanou změnu podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy za populistickou a nesmyslnou. U zanedbání povinné výživy jsou po širších změnách trestního práva trestné od ledna jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze.
„Předkladatel považuje tuto liberalizaci na nevhodnou, neboť může mít negativní dopady právě na nezletilé děti,“ stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou podepsali také například předsedové klubů ANO Taťána Malá, SPD Radim Fiala a Motoristů Boris Šťastný. Trestnost neplacení alimentů by ale podle jejich návrhu neměla být tak široká, jak platilo do konce loňska.
Nyní hrozí až dvouleté vězení lidem, kteří neplatí i z nedbalosti výživné déle než čtyři měsíce a vystaví tím vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Nynější koaliční novela navrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu by mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem.
Benda novinářům řekl, že o zmírnění trestání neplacení výživného se při navrhování reformy trestního práva v minulém volebním období dlouho diskutovalo. Jde podle něho o to, aby neplatiči výživného nebyli ve vězení. „Jsou to stovky zavřených,“ podotkl Benda a upozornil na to, že každý vězeň stojí stát 1900 korun denně. Benda také poukázal na to, že neplatiči výživného rozhodně nezačnou z vězení plnit vyživovací povinnost lépe.
Nynější novelu zpracovalo ministerstvo spravedlnosti. Skupina poslanců ji podala podle dřívějšího vyjádření ministra Tejce pro urychlení schvalování. Předkladatelé navrhli, aby Sněmovna přijala předlohu zrychleně už v prvním čtení. Měla by být účinná od července. K novele se nekonalo připomínkové řízení. Vládní legislativci k ní sepsali pro zákonodárce kladné stanovisko.
Širší změny trestního práva prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s cílem snížení počtu vězňů i recidivy a úspor státního rozpočtu. Rozšířily se například možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
