Zůna odvolal generála Haratka z velení kybernetických sil

Zůna již v říjnu uložil Hlaváčovi, aby navrhl Haratkovo přeložení na jiné služební místo. Generál předtím požádal o předčasné ukončení služebního poměru, ministerstvo obrany však jeho žádosti nevyhovělo. Resort tehdy uvedl, že žádost o zkrácení služebního závazku nebyla dostatečně odůvodněná. Generální štáb naopak v polovině října sdělil, že Haratek má Hlaváčovu důvěru a ve své funkci nadále pokračuje.

S Haratkovým působením jsou spojeny také spory kolem armádních projektů Karel a Volby 2025. Poslanec Pavel Růžička (ANO) v minulosti tvrdil, že armáda při těchto aktivitách neoprávněně shromažďovala informace o politicích. Případy se zabývaly armádní inspekce a Vojenská policie. Zůna uvedl, že nebylo zjištěno spáchání trestného činu, armáda však dále prověřovala možné porušení vnitřních předpisů. Haratek i bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka obvinění ze zneužití armádních kybernetických sil odmítli.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes v reakci na Haratkovo odvolání ČTK napsala, že ji zajímá, zda nějak souvisí s armádními projekty Karel a Volby 2025, nebo jsou za ním úplně jiné důvody. „Pokud generál Haratek natolik pochybil, že nemůže dál velet kybernetickým silám, proč má současně působit jako poradce nejvyššího vojenského představitele armády? A pokud jde o standardní kariérní přesun, proč kolem toho ministr Zůna rozpoutal takovou kauzu?“ uvedla Černochová. Doplnila, že ministr Zůna by měl jasně vysvětlit své rozhodnutí a převzít za něj odpovědnost.

V souvislosti s armádními cvičeními Zůna v rozhovoru uvedl, že podle informací, které má k dispozici, šlo o výcvik zaměřený na danou problematiku. Problém však podle něj spočíval v tom, že podobná cvičení by měla vycházet z hypotetických scénářů.

Zůna řekl, že vývoj případu sledoval a rozhodl se předložit veškerou spisovou dokumentaci k přezkoumání ministerstvu spravedlnosti. Dosavadní kázeňské řešení podle něj neodpovídalo závažnosti situace. „Těch problémů u velení a řízení, které je jinak excelentní, je povícero… Haratkovo setrvání ve funkci nebylo dlouhodobě udržitelné,“ dodal. Řekl, že o svém postoji informoval náčelníka generálního štábu, s nímž záležitost řešil delší dobu. Nešlo tak podle ministra o náhlé rozhodnutí. „Stejně by se v příštím roce blížil termínu, kdy z hlediska kariérního řádu by ho bylo potřeba dál posunout,“ řekl.

Haratek stál v čele armádních kybernetických sil od roku 2023. Jeho pozici v čele Velitelství kybernetických a informačních sil by podle serveru Seznam Zprávy měl převzít jeho nástupce plukovník Ivan Mahr.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}