Aktual.: 27.04.2025 10:56
Washington – Americký prezident Donald Trump se od svého druhého nástupu do Bílého domu letos 20. ledna v ekonomické a obchodní politice zaměřil na zavádění nových celních bariér, zároveň se snažil Američanům prezentovat boj s plýtváním veřejnými prostředky. Zatímco před volbami průzkumy ukazovaly, že právě v ekonomice mu voliči důvěřovali více než jeho protikandidátce, podle posledních průzkumů o tuto důvěru přišel.
Podle průzkumu Reuters/Ipsos důvěra Američanů v Trumpův přístup k ekonomice v dubnu klesla na 37 procent. Přibližně 55 procent respondentů uvedlo, že se Trump měl v prvních 100 dnech v úřadu, které uplynou 30. dubna, zaměřit buď na inflaci, nebo na ekonomiku v širším slova smyslu. Jen 23 procent respondentů zvolilo jako nejdůležitější téma imigraci.
Obavy z inflace v průzkumu Reuters/Ipsos vyjádřilo 87 procent respondentů, z hrozící recese 76 procent a z vývoje na akciových trzích 67 procent. V dubnovém průzkumu Fox News potom vyjádřilo nespokojenost s prezidentovou celní politikou 58 procent respondentů, s jeho zvládáním inflace 59 procent, s daňovou politikou 53 procent a s tím, jak celkově zvládá ekonomickou situaci, je nespokojeno 56 procent dotazovaných.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v březnu zpomalilo na 2,4 procenta z 2,8 procenta v únoru. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září. Stále je ale nad dvouprocentním cílem centrálních bankéřů. Analytici zároveň varovali před dopady nových cel na spotřebitelské ceny.
Rozsáhlá nová cla v kombinaci s nejistotou způsobenou neustálým přidáváním a odvoláváním výjimek vedou ke značné kolísavosti akciových trhů. Širší americký index S&P 500 od začátku roku do 24. dubna odepsal zhruba 6,5 procenta, ale například ke 4. dubnu to bylo osm procent. Dolar od začátku roku oslabil přibližně o osm procent.
Na trzích se také projevil Trumpův dubnový spor s šéfem centrální banky (Fed) Jeromem Powellem. Při svém nátlaku na rychlé snižování úrokových sazeb Trump naznačil, že by Powella mohl předčasně odvolat. Trhy reagovaly prudkým poklesem. Když pak prezident takový úmysl popřel, americké akcie začaly rychle zpevňovat.
Trumpova obchodní politika může mít širší dopad na globální obchod a světovou ekonomiku. Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok z 3,3 na 2,8 procenta, na příští rok pak z 3,3 na tři procenta.
K přehodnocení prognóz došlo zejména po takzvaném dni osvobození, jak Trump nazval den, kdy oznámil plošná desetiprocentní cla na dovoz z většiny zemí světa a nad to ještě často výrazně vyšší cla na jednotlivé partnery, která nazval recipročními. V případě EU má sazba činit 20 procent, Trump nicméně takzvaná reciproční cla pro většinu zemí o 90 dní odložil.
Odklad Bílý dům zdůvodnil tak, že většina partnerů vyjádřila zájem o jednání a že jim chce dát prostor. Zároveň se však objevily otázky, co by Trumpa při dojednávání případných obchodních dohod uspokojilo. Výši cel totiž Washington odvozoval od výše obchodního deficitu s daným partnerem, nikoliv podle výše cel. Trumpův poradce pro mezinárodní obchod Peter Navarro také hned na začátku odmítl návrh Vietnamu na dohodu zahrnující zrušení veškerých cel na americký dovoz.
Číně, která je třetím největším obchodním partnerem Spojených států, Trump takzvaná reciproční cla nezrušil, naopak je několikrát zvýšil, až zátěž dovozu z Číny stoupla na 145 procent a opačným směrem na 125 procent. Podle analytiků to znamenalo v podstatě zmrazení oboustranného obchodu.
Zvláštní cla Trump uvalil na dovoz produktů z oceli a hliníku nebo na dovoz automobilů. Výjimku v polovině dubna dostala naopak různá spotřební elektronika – na toto zboží nicméně Bílý dům plánuje uvalit zvláštní dovozní poplatek, stejně jako například na léčiva.
Podle ekonomů z Yaleovy univerzity po započtení všech aktuálně platných opatření průměrná celní sazba na dovoz do USA pro spotřebitele činí 28 procent. To je nejvíce od roku 1901. I po přesunu spotřeby bude průměrná sazba činit 18 procent, což je nejvyšší hodnota od roku 1934. Zároveň podle těchto výpočtů cla v současné podobně sníží roční růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států o 1,1 procentního bodu.
Ředitel americké investiční banky Goldman Sachs David Solomon v televizi CNBC varoval, že 90denní odklad takzvaných recipročních cel může mít ve výsledku spíše negativní dopad. Podniky i jednotlivci podle něj omezili kapitálové výdaje a plánování, dokud nebude jasněji. „Míra nejistoty je příliš vysoká. Není to zdravé a ovlivňuje to investice, výdaje a plánování, což bude mít vliv na růst i na ekonomiku,“ uvedl.