Aktual.: 8.05.2025 07:05
Praha – Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.
Kompenzační příspěvek na ubytování uprchlíků stál daňové poplatníky meziročně o 4,3 miliardy korun méně, 1,7 miliardy korun. Zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky loni klesla o 0,4 miliardy na 3,9 miliardy korun. Podpora školství klesla o 0,3 miliardy na 1,7 miliardy korun.
Vláda uvádí, že finanční správa ani ministerstvo financí nemají k dispozici údaje o výši daně z příjmů za uprchlíky v tuzemsku. Zaměstnavatelé dokládají finanční správě pouze kumulované údaje o sražené a odvedené dani, a nikoli individualizované údaje o výpočtu daně za jednotlivé zaměstnance, popisuje státní závěrečný účet. „Údaje za zaměstnance, kteří nepodávají daňové přiznání, proto v individualizované podobě nejsou k dispozici,“ stojí v materiálu.
Česká správa sociálního zabezpečení odhaduje podle státního závěrečného účtu že zaměstnávání ukrajinských uprchlíků přineslo v roce 2022 na pojistném na sociální zabezpečení 2,7 miliardy korun. V roce 2023 už tento výběr vzrostl na 6,3 miliardy. Za loňský rok bude mít ČSSZ k dispozici přesnější údaje až z evidenčních listů důchodového pojištění přibližně v polovině roku 2025, stojí v závěrečném účtu. „Vzhledem k rostoucí míře zaměstnanosti těchto osob lze předpokládat mírný nárůst pozitivního dopadu do příjmů státního rozpočtu oproti roku 2023,“ uvádí vláda.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už loni v listopadu ve Sněmovně výpočet přínosu ukrajinských uprchlíků vysvětloval v odpovědi na písemnou interpelaci místopředsedy Sněmovny Aleše Juchelky (ANO). Jurečka tehdy uvedl, že v modelu na straně přínosu uprchlíků vstupují údaje o výběru pojistného, daních z příjmů fyzických osob, dani z přidané hodnoty, spotřebních daních, energetických daních a dani z příjmů právnických osob. Údaje o pojistném na sociální zabezpečení získává ministerstvo z evidenčních listů důchodového pojištění a odhad daně z příjmů vychází z decilového rozdělení průměrného vyměřovacího základu od ČSSZ.
Stát má podle tehdejšího Jurečkova vyjádření přehled o příjmech lidí s dočasnou ochranou, protože má přehled o výběru pojistného. „Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, tak jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme i právě na přepočty, kolik ten český člověk, občan, domácnost v různém složení a v různé fázi svého života utrácí v rámci spotřebního koše,“ řekl tehdy ministr. V případě daně z příjmů právnických osob jde podle ministra o model příjmů zpracovaný pro vládu poradenskou firmou McKinsey v roce 2023, který počítá například s hrubou přidanou hodnotou nebo průměrnou mzdou uprchlíků a jejich průměrným vyměřovacím základem.