Aktual.: 11.05.2025 10:06
Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi. Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev. Nicméně navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu,“ uvedl šéf Kremlu.
Na návrh, který Putin učinil v přibližně dvacetiminutovém projevu dnes krátce po půlnoci, Kyjev bezprostředně nereagoval.
Zelenskyj se v sobotu v Kyjevě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Kreml v první reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Rusko nenechá sankcemi zastrašit.
Putin dnes také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.
„Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní,“ řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.
Putin také uvedl, že ještě dnes bude hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o zprostředkování rozhovorů, které by podle něj mohly vést k příměří. Jeho poradce Jurij Ušakov podle Reuters dodal, že možná schůzka v Istanbulu by zohlednila současný stav na bojišti i jednání z roku 2022.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.
Loni v červnu Putin uvedl, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých snah o vstup do Severoatlantické aliance a stáhnout své vojáky ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo a které ve všech případech kontroluje pouze zčásti.
Návrh na přímá jednání je podle Macrona první krok, ale nestačí
Návrh prezidenta Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.
Macron v sobotu v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem vyzvali Rusko k příměří v bojích na Ukrajině, které by bez předběžných podmínek začalo platit od pondělí 12. května a trvalo by přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Putin, na jehož pokyn Rusko před více než třemi lety zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, krátce nato navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května bez předběžných podmínek v tureckém Istanbulu konaly přímé rozhovory Ruska s Ukrajinou. Jejich účelem by mělo být „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušit boje za účelem opětovného vyzbrojení. Výzvu evropských lídrů k 30dennímu příměří Putin v projevu výslovně nezmínil.
„Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání,“ řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj „prvním krokem, ale nestačí“. Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.
S požadavkem na bezpodmínečné 30denní zastavení bojů přišly jako první Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump si ukončení rusko-ukrajinské války vytkl za svůj prvořadý zahraničněpolitický cíl. Ukrajina na to přistoupila, Moskva si ale kladla podmínky. USA už dříve také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, zanechají snah o zprostředkování míru.
