Aktual.: 22.05.2025 13:03
Čáslav (Kutnohorsko) – Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen dnes kolem 11:30 odletělo z čáslavské základny na Island. Kvůli odstraňování menší technické závady na jednom letounu se čas vzletu zdržel asi o hodinu. Z letecké základny v Keflavíku budou gripeny zajišťovat ochranu vzdušného prostoru a bezpečnost v severním Atlantiku. Je to jejich osmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, na Islandu byli piloti dosud třikrát, naposledy v roce 2016. Mise potrvá zhruba pět týdnů, řekl novinářům zástupce velitele čáslavské základny Milan Nykodym.
„Náplň těch cvičných letů bude v podstatě stejná jako plní tady, s tím rozdílem, že mise vždycky využíváme i k tomu, že to je nestandardní prostředí, že piloti jsou nuceni vystoupit ze své komfortní zóny, kterou mají tady doma. Každé zahraniční nasazení má svá specifika, jak Pobaltí, tak Island, na Islandu nás především většinou omezoval silný vítr, takže létání v těchto podmínkách, létání nad mořem a létání nad tím rozsáhlým ledovcem,“ řekl Nykodym. Piloti tak musí být připraveni na přežití v těchto podmínkách.
Přesun je naplánovaný bez mezipřistání, s podporou tankeru. „Pokud počasí umožní, pokud nebude v tom prostoru nějaká význačná turbulence, která by z hlediska bezpečnosti bránila doplnění paliva za letu, tak to proběhne bez mezipřistání,“ řekl Nykodym. V případě závady na tankeru nebo letounech je varianta s mezipřistáním, nasmlouvaná jsou letiště v Dánsku a ve Skotsku.
Do mise bude nasazeno do 95 vojáků převážně z čáslavské základny. „Mandát je 95 lidí na tuto misi, my se samozřejmě do tohoto povolení vejdeme,“ řekl zástupce velitele Velitelství pro operace AČR Jaroslav Míka. Český kontingent převezme úkol 31. května.
Island je podle Nykodyma méně exponovaný než pobaltské státy, reálné zásahy neočekává. „Odlehlost Islandu ukazuje na to, že aktivita je tam velmi nízká, my historicky jako české letectvo jsme tam nikdy žádný zásah neměli,“ řekl Nykodym. Hlídání vzdušného prostoru severního Atlantiku má ale zásadní význam. „Je to spojeno i s pravděpodobnou přítomností takzvaného Long-Range Aviation, což je vlastně letectvo dlouhého dosahu, a ruské aktivity se právě z tohoto hlediska mohou dostat i nad severní Atlantik,“ řekl Míka.
Česká armáda je podle Nykodyma unikátní v tom, že drží hotovost na dvou místech na světě zároveň, domácí ochrana podle něj ohrožená není, mírně omezený ale může být kvůli menší kapacitě výcvik. „Pokud máme ambici držet hotovost více než na jednom místě, tak my musíme díky tomu přece jenom snížit nějaké ambice, co se týče běžného leteckého výcviku, hlavně v komplexních misích,“ řekl Míka.
Česko se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Čtyřikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy šlo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje Jas-39 Gripen. Na ostraze vzdušného prostoru Islandu, který nemá vlastní armádu, se podíleli v letech 2014, 2015 a 2016. Vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska střežili čeští piloti v letech 2009, 2012, 2019 a naposledy v roce 2022.
