Aktual.: 13.06.2025 14:04
Washington – V předvolební kampani sliboval americký prezident Donald Trump ukončení největších konfliktů a světový mír. Po pěti měsících jeho vlády ale Izrael zaútočil na Írán, zatímco krveprolití v Gaze a na Ukrajině nebere konce, takže jsou tyto naděje v troskách, píše agentura Reuters. Izrael, který je americkým spojencem, v noci na dnešek v Íránu zasáhl desítky cílů. Rozsáhlý útok by podle analytiků mohl přerůst v regionální válku.
Útok se zdá být urážkou prezidenta Trumpa, který opakovaně tlačil na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby proti Íránu vojensky nezasahoval, i když sám prezident hrozil, že zemi v Perském zálivu bude bombardovat, pokud skončí neúspěchem rozhovory o íránském jaderném programu.
„Trumpovská diplomacie je jednou z prvních obětí tohoto útoku,“ myslí si Brett Bruen, který je bývalým zahraničněpolitickým poradcem někdejšího demokratického prezidenta Baracka Obamy. „Měl potíže se i jen přiblížit k dosažení příměří (v Gaze), natož k mírové dohodě v jakémkoli významném konfliktu. Írán vypadal nejslibněji. A Netanjahu to zrovna dnes zkazil,“ doplnil.
Útok představuje také výtku pro Steva Witkoffa, Trumpova zmocněnce pro Blízký východ a také jednoho z jeho blízkých spolupracovníků. Witkoff intenzivně jednal s íránskými vyjednavači o diplomatickém řešení toho, jak íránský jaderný program omezit. Witkoff se neúspěšně snažil přesvědčit Netanjahua k trpělivosti, zatímco budou pokračovat americko-íránská vyjednávání. Ta ale následně uvázla na mrtvém bodě.
Někteří Trumpovi vnitropolitičtí spojenci v soukromí uznávají, že jeho diplomatické snahy pokulhávaly už před izraelským útokem. Jeho druhý prezidentský mandát začal něčím, co vypadalo jako zahraničněpolitická výhra. Krátce před Trumpovou inaugurací se Witkoffovi ve spolupráci s vyjednavači bývalého prezidenta Joea Bidena podařilo dosáhnout dlouho očekávaného příměří v Gaze mezi Izraelem a ozbrojenci Hamásu. Dohoda se ale do několika týdnů rozpadla.
Spojené státy neučinily ani žádný významný pokrok ve snaze dosáhnout mírové dohody v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, u kterého Trump sliboval, že ho ukončí ještě před nástupem do funkce. A jeho vláda zatím nepodnikla žádné viditelné kroky k tomu, aby rozšířila takzvané abrahámovské dohody, což je klíčový pakt vyjednaný při Trumpově prvním mandátu mezi Izraelem a několika arabskými státy.
Zatímco Trump selhával v uzavírání mírových dohod, jeho vládu zasáhly zahraničněpolitické neshody. Desítky pracovníků, od Rady pro národní bezpečnost přes Pentagon až po ministerstvo zahraničí, dostaly při těchto vnitřních rozbrojích výpověď. Už před Izraelským útokem si navíc několik představitelů v soukromí kladlo otázku, zda Witkoff, který nemá žádné diplomatické zkušenosti, ale přesto získal roli Trumpova nejvyššího vyjednavače, nezůstává ve funkci příliš dlouho.
Zatímco Izrael v noci na dnešek útočil, někteří významní američtí demokraté vyjádřili frustraci z toho, že Trump v prvním prezidentském období zrušil dohodu mezi Spojenými státy, Íránem a evropskými spojenci, která vznikla za Obamovy administrativy. Trump a republikáni tuto dohodu zavrhli s tím, že by Teheránu nezabránila ve výrobě atomové bomby.
Demokraté viní Trumpa, že ještě nepřišel s důvěryhodnou náhradou. „Je to katastrofa, za kterou si Trump a Netanjahu můžou sami. Teď hrozí, že se celý region propadne do nového vražedného konfliktu,“ napsal na síti X demokratický senátor Chris Murphy.
Jestli bude izraelský útok rozbuškou pro regionální konflikt, zatím není jasné. I tak by podle analytiků mohl Teherán vidět americký majetek v regionu jako legitimní cíl. Například húsíjské síly v Jemenu, které jsou napojeny na Teherán, by mohly obnovit bombardování lodí proplouvajících Rudým mořem.
Jasné není ani to, do jaké míry je Izrael schopen trvale zabránit tomu, aby Írán pokračoval ve svém jaderném programu. Analytici pochybují zejména o schopnosti Izraele zničit íránské centrum pro obohacování uranu Fordo, které je ukryto hluboko pod zemí. Ačkoliv by tam Izrael pravděpodobně mohl způsobit rozsáhlé škody, experti se domnívají, že trvalejší zásah by vyžadoval americkou vojenskou podporu, kterou země podle představitelů Spojených států neposkytla.
Další otazník visí nad tím, jak účinně zvládne Teherán odpovědět. Izrael naznačil, že útok cílil na několik vedoucích představitelů státu. Lze očekávat, že v útocích bude v dalších dnech pokračovat.
Všechny tyto faktory pak rozhodnou, jestli bude rána Trumpovým snahám stát se celosvětovým mírotvůrcem smrtelná, nebo zda tyto snahy pouze zpomalí.
„Pokud budeme Izraeli věřit, že dnešní útoky byly pouze prvním krokem otevřené vojenské akce proti íránskému jadernému a raketovému programu, pak íránský režim zabředl do situace, která může potenciálně ohrozit jeho existenci,“ popsal Charles Lister z washingtonského Institutu pro Blízký východ. „To vrhá na dnešní útok nové a bezprecedentní světlo a ukazuje, že riziko vyhrocení je daleko reálnější, než tomu bylo v minulosti,“ dodal.
