Aktual.: 10.08.2026 16:56
Berlín/Magdeburk – Strana Alternativa pro Německo (AfD) by v nadcházejících volbách ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko mohla získat až 42 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury INSA, který dnes zveřejnil bulvární deník Bild. Volby se budou konat za čtyři týdny, 6. září, a Německo by po nich mohlo mít prvního zemského premiéra z AfD. Stranu přitom loni tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240.000 žije v metropoli Magdeburku. Od roku 2002 v čele země stojí premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Podle dnes zveřejněného průzkumu by ale ve volbách získala CDU jen 22 procent. AfD by ji tak překonala o 20 procentních bodů. Na třetím místě by podle průzkumu skončila se 13 procenty postkomunistická strana Levice. Sociální demokraté (SPD) by získali jen šest procent hlasů. Pětiprocentní hranici by podle nového průzkumu mohla překonat i levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které jiné průzkumy v uplynulých týdnech připisovaly jen čtyři procenta.
BSW chce za každou cenu zabránit tomu, aby Sasku-Anhaltsku nadále vláda CDU, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Vůdčí osobnosti strany přitom v posledních dnech nevylučovaly, že by mohly za určitých podmínek spolupracovat i s AfD. Pokud by se BSW do sněmu skutečně dostala, mohlo by to za současného rozložení sil znamenat, že AfD poprvé v dějinách získá funkci zemského premiéra.
Loni v květnu celoněmecká tajná služba BfV označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede ovšem jako prokazatelně krajně pravicovou místní odnož AfD už od roku 2023. Při posledních zemských volbách v roce 2021 získala strana 20,8 procenta hlasů. Za pět let tedy svou sílu zdvojnásobila.
AfD se dařilo už i předloni ve volbách v dalších východoněmeckých zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku získala 32,8 procenta hlasů a vyhrála, v Sasku a Braniborsku skončila na druhém místě se 30,6 a 29,2 procenta hlasů. Do vlády žádné z těchto tří zemí se ale AfD kvůli odporu zbylých stran nedostala.
Kromě Saska-Anhaltska se v září bude vybírat nový sněm také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde by ve volbách AfD mohla obdržet 35 až 40 procent hlasů. Vybírat nové politické vedení budou také obyvatelé hlavního města Berlína, kde se kolem dvaceti procent drží v průzkumech hned čtyři strany: CDU, AfD, Levice a Zelení.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}