Aktual.: 14.06.2025 00:31
Tel Aviv/Teherán – Izrael a Írán, dva nesmiřitelní regionální protivníci, se dnes dostali do tvrdého otevřeného konfliktu po rozsáhlé izraelské vojenské operaci na íránském území a večerním odvetném raketovém útoku Íránu na Izrael. Izraelským cílem je zřejmě výrazné omezení íránského jaderného programu, vojenských schopností země a likvidace klíčových osob jejího vojenského vedení. Izraelské údery v rámci operace Povstávající lev (Rising lion) pokračovaly celý den, armáda večer zmiňovala zásahy asi 200 cílů. Odpovědí Teheránu byl večerní útok nejméně stovkou raket na Izrael. S likvidací těchto střel izraelské obraně pomáhaly i americké síly, přesto média hlásí škody v Tel Avivu i Jeruzalémě, a také zraněné. Írán v sobotu časně ráno zahájil novou vlnu raketových útoků na Izrael.
Ostrá slova si na dálku vyměnili vrcholní představitelé obou zemí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním vystoupení uvedl, že teheránský režim neví, co je zasáhlo. „A nevědí, co na ně ještě dopadne,“ zdůraznil a občany Íránu vyzval k povstání proti režimu, který podle něj nikdy nebyl tak slabý jako nyní.
Podle íránského vůdce Alího Chameneího Izrael svými dnešními údery zahájil válku s Íránem a konflikt povede k jeho zkáze. „Ozbrojené síly islámské republiky uštědří tomuto zlému nepříteli těžké rány,“ prohlásil. Jeho vystoupení začalo ve chvíli, kdy se po celém Izraeli rozezněly sirény varující před leteckým útokem.
Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k Izraeli, uvedla íránská tisková agentura FARS a íránská státní televize. Podle svědků agentur Reuters a AFP se v Tel Avivu a Jeruzalémě rozezněly sirény protivzdušné obrany a izraelská armáda vyzvala civilisty, aby zamířili do úkrytů. Nad Jeruzalémem byly slyšet výbuchy.
Izraelské údery mířily na tři jaderná zařízení v Íránu, potvrdil večer Radě bezpečnosti OSN šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zasažen byl objekt v jaderném zařízení v Natanzu, v němž se nacházejí centrifugy pro obohacování uranu, uvedla izraelská armáda. Podle Grossiho byla nadzemní část tamního zařízení zničena, uvnitř objektu byla zaznamenána kontaminace. Útoky mířily též na další podobné zařízení ve Fordo, kde byly podle svědků večer slyšet silné výbuchy. Cílem bylo také jaderné zařízení v Isfahánu, přesný rozsah škod na těchto místech není zatím známý.
Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl.
V operaci, na níž se podílela izraelská tajná služba a speciální síly, ovšem zemřeli také někteří klíčoví vědci pracující na íránském jaderném programu. Po smrti je podle médií též několik desítek významných vojenských velitelů, například špičky elitních revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího nebo velení letectva. Zabit byl náčelník íránského generálního štábu Mohammad Bagherí a podle médií zemřel též velitel elitní zahraniční složky gard Kuds Esmáíl Káaní.
Íránská média se zmiňují o útocích ještě na dalších místech, včetně vojenských základen, a zřejmě desítkách obětí. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir večer řekl, že armáda pokračuje s údery „plnou silou, vysokou rychlostí“.
Útoky přišly jen několik dní před očekávaným dalším kolem nepřímých americko-íránských rozhovorů o jaderném programu Teheránu. Jejich další osud je nejistý, americký prezident Donald Trump dnes izraelskou operaci označil slovem „excelentní“ s tím, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Zároveň však uvedl, že je ještě možné se s Íránem dohodnout na omezení jeho jaderného programu, který Izrael vnímá jako zásadní hrozbu pro svou bezpečnost. Ostatně i někteří izraelští představitelé dávají najevo, že ukončení íránského jaderného programu vojenskou cestou není možné, útoky však podle nich mohou vytvořit situaci, kdy Teherán bude o věci muset začít vážně jednat.
Kvůli vývoji se večer sešla Rada bezpečnosti OSN, diplomaté volali po uklidnění situace. S izraelským premiérem Netanjahuem si telefonovali jak americký prezident Trump, tak prezident Ruska Vladimir Putin. Ten mluvil také s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, kterému vyjádřil soustrast s mrtvými po izraelském útoku. Prezident země, která v roce 2022 napadla sousední Ukrajinu a jejíž armáda opakovaně zasahuje ukrajinská města, zdůraznil nezbytnost „vrátit se k vyjednávání a řešení všech problémů týkajících se íránského jaderného programu výlučně politickými a diplomatickými prostředky“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron večer naznačil, že jeho země je Izraeli připravena pomoci s obranou, nebude se však podílet na jeho útočných operacích. Francouzský prezident rovněž upozornil na to, že navzdory aktuálním událostem nelze zapomenout na dění v Pásmu Gazy.
