Analýza: ČR si v žebříčku inflace mírně pohoršila, měla ji v Evropě 5. nejnižš

Na Slovensku činila inflace v červenci 3,5 procenta, v Polsku 3,0 procenta, v Německu 2,8 procenta a v Rakousku 2,7 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko s 10,4 procenta, za kterým následovala Ukrajina se 7,7 procenta a Moldavsko se 6,3 procenta. Nejnižší inflaci mělo Švédsko, a to 0,2 procenta. Následovaly Švýcarsko s Lichtenštejnskem s 0,4 procenta.

Meziroční inflace v eurozóně podle předběžných odhadů v červenci zrychlila na 2,9 procenta z červnových 2,8 procenta, což odpovídalo očekávání trhu. Inflace tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Za zrychlením stál především obnovený růst cen energií, jejichž meziroční inflace se zvýšila na 10,0 procenta z 8,5 procenta poté, co se obnovily nepřátelské akce mezi Spojenými státy a Íránem.

Meziroční míra inflace v USA klesla v červnu na 3,5 procenta z květnových 4,2 procenta, což byl první pokles za pět měsíců a hodnota pod očekáváním trhu 3,8 procenta. Údaje za červenec budou zveřejněny ve středu, trh očekává další zpomalení celkové inflace na 3,4 procenta. Meziroční inflace v Číně zpomalila v červenci na 0,5 procenta z červnového jednoho procenta, což bylo méně, než očekával trh. Šlo o nejnižší hodnotu od letošního ledna, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.

Meziroční inflace v červenci zrychlila na 1,7 procenta, potvrdil ČSÚ 

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny, vyplývá z informací na webu ČSÚ.

„Červencový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl, podobně jako v minulých měsících, významně ovlivněn cenami pohonných hmot a potravin. Ceny pohonných hmot se po dvouměsíčním poklesu vrátily k růstu a oproti minulému měsíci byly vyšší o 3,5 procenta. V porovnání s loňským červencem vzrostly o necelých 17 procent,“ uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Vladimír Cába. Ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly v červenci meziročně o 3,1 procenta a proti červnu o 0,4 procenta.

Ceny zboží v červenci proti loňsku úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 4,7 procenta vzrostly. Spolu s pohonnými hmotami se zvýšily ceny za bydlení, třeba nájemné o 6,1 procenta, vodné i stočné o téměř čtyři procenta. Stravovací služby zdražily o čtyři procenta, ubytovací služby o 6,4 procenta. Stouply také ceny destilátů, piva a tabákových výrobků.

Meziroční pokles byl u cen elektřiny o 11,4 procenta a zemního plynu o pět procent. Zlevnilo také víno. „Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v červenci nadále zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje,“ napsal ČSÚ. Zlevnilo vepřové maso o téměř 17 procent, polotučné trvanlivé mléko i máslo o víc než 40 procent a ceny vajec klesly o 14 procent. Ceny oděvů se snížily o 2,6 procenta a obuvi o 4,7 procenta.

Ve srovnání s červnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 procenta, naopak ceny služeb vzrostly o 1,6 procenta. Zdražily zájezdy o 23 procent a nájemné téměř o procento. O zhruba desetinu zlevnily brambory, vejce, mléko a máslo. „Průměrná cena másla 117,54 Kč/kg byla nejnižší hodnotou od června roku 2010 a průměrná cena polotučného trvanlivého mléka 10,39 Kč/l byla nejnižší hodnotou v historii sledování této položky,“ uvedl ČSÚ. Klesly také ceny ovoce a vepřového masa, zdražily naopak nealkoholické nápoje a drůbeží.

Statistici dnes také zveřejnili údaje o zahraničním obchodu za letošní červen. Vývozní ceny se v tomto měsíci meziročně zvýšily o 1,6 procenta a dovozní stouply o 3,3 procenta. „Tento růst byl zmírněn meziročním posílením kurzu koruny vůči euru a dolaru. O více než 40 procent se zvýšily dovozní ceny elektřiny a koksu a rafinovaných ropných produktů,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Meziměsíčně vývozní ceny stouply o 0,3 procenta, naopak dovozní o 0,3 procenta klesly.

Analytici: Růst cen zrychlí ke dvěma procentům, na konci roku zamíří ke třem procentům

Růst cen bude v dalších měsících postupně zrychlovat ke dvěma procentům a na konci roku zamíří ke třem procentům. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. 

„Jarní zrychlení inflace se ukázalo jako přechodné. Zatímco v dubnu cenový růst vystoupal na 2,5 procenta zejména kvůli zdražení pohonných hmot po eskalaci na Blízkém východě, v květnu zpomalil na 2,1 procenta a v červnu na 1,5 procenta,“ uvedl partner poradenské skupiny Moore CR Petr Kymlička. Červencové inflaci 1,7 procenta pomohly hlavně meziročně levnější potraviny, elektřina i zemní plyn. Pohled pod povrch je ale podle něj méně příznivý, ceny služeb rostou tempem 4,7 procenta a jádrová inflace se drží těsně pod třemi procenty.

Červencová inflační čísla ukazují na přetrvávající silné domácí tlaky, které neumožní centrální bance polevit v ostražitosti, řekl ČTK analytik ČSOB Dominik Rusinko. V příštích měsících odhaduje postupný nárůst inflace nad dvouprocentní cíl centrální banky. „Potravinová deflace sice ještě neřekla poslední slovo, podle nás však půjde pouze o dočasný fenomén. Dražší energie, hnojiva i aktuální vlny extrémního počasí v příštím roce přispějí k nadprůměrnému růstu cen potravin,“ dodal. Rozkolísaný podle něj pravděpodobně zůstane i vývoj cen energií.

Inflaci táhly dolů ceny potravin, když cena másla i mléka je o více než 40 procent nižší než loni touto dobou, upozornil analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Na druhé straně ceny pohonných hmot jsou dražší o téměř 17 procent. V příštích měsících očekává oscilaci inflace okolo dvou procent a ke konci roku podle něj zamíří blíže ke třem procentům. Vrchol inflace předpokládá na začátku příštího roku, kdy by mohla stoupnout až ke třem až čtyřem procentům.

„Inflace se bude v průběhu dalších měsíců přibližovat hranici dvou procent, nicméně na přelomu roku už může začínat trojkou,“ odhadl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Nelze podle něj spoléhat na dlouhodobé zlevňování potravin, protože i zemědělci a potravináři budou čelit vysokým nákladům na energie. „Pro další vývoj bude důležité především to, jak se budou vyvíjet ceny služeb, bydlení a potravin, a také mzdy. Pokud se nepotvrdí výraznější tlak ze strany domácí poptávky, může se inflace v dalších měsících opět pohybovat kolem dvouprocentního cíle,“ doplnil stratég společnosti Žitný & partneři Bohumil Žitný.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}