Aktual.: 17.06.2025 14:55
Praha – Se stárnutím Čechů přibývá srdečních selhání, kdy orgán funguje nedostatečně, lidé se zadýchávají nebo mají otoky. Počet nemocných se podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) za deset let zvýšil o pětinu, mezi roky 2030 a 2040 to může být skoro o polovinu na téměř 900.000. Nemoc nelze zcela vyléčit, lékaři ale hledají způsoby, jak pacientům zlepšit kvalitu život.
Například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) prvním nemocným vyměňují opotřebovanou trojcípou srdeční chlopeň, kterou lékaři dříve spíš přehlíželi, za její umělou náhradu. Novinářům to dnes řekli primář II. interní kliniky VFN Jan Bělohlávek a intervenční kardiolog David Zemánek.
Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatečné množství krve, jeho nejčastější příčinou je poškození po infarktu, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo jejich kombinace. Osmdesát procent pacientů s touto diagnózou je starších 65 let. Nemoc je také stále častější příčinou úmrtí, v roce 2010 jí podlehlo asi 2200 osob, předloni přes 9500.
Většině pacientů stačí léky nebo méně komplikovaná operace, při níž se srdeční chlopně zafixují pomocí speciálních svorek. Loni v srpnu Zemánek novinářům představil postup, kdy špatně fungující trojcípou chlopeň u pacienta nahradil dvěma novými umělými v horní a dolní duté žíle.
Špatné fungování trojcípé chlopně mezi pravou srdeční síní a pravou srdeční komorou vede k tomu, že se krev pacientům vrací z pravé komory do těla. „Dříve se tato chlopeň přehlížela,“ řekl s tím, že lékaři se věnovali častějším komplikacím na jiných částech srdce. Například náhrady chlopně v aortě lékaři podle něj voperovávají už 20 let a jde o standardní zákrok.
Výkony na srdečních chlopních jsou podle dat ÚZIS nejčastější kardiochirurgickou operací po srdečním bypassu, v roce 2023 jich bylo 3667. Lékaři 69letému pacientovi v pátek 13. června vyměnili chlopeň trojcípou mezi pravou komorou s síní. Poprvé použili její umělou náhradu z hovězí tkáně schválenou pro běžné použití.
Zákrok podle Zemánka řeší těžkou srdeční nedostatečnost, pacientovi otékaly nohy, byl dušný a opakovaně skončil v nemocnici. „Umělou chlopeň zavádíme katetrem přes žílu v třísle až do srdce, a to pod přesnou kontrolou ultrazvuku a rentgenu. Operace trvá zhruba dvě až tři hodiny a pacient bývá hospitalizován přibližně pět dní,“ popsal Zemánek.
Primář Bělohlávek doplnil, že taková operace není vhodná pro všechny, počty výkonů ve VFN ročně odhadl na jednotky. „Když jsem začínal se srdečním selháním před 10 nebo 15 lety, tak pacienti mohli mít diuretika (léky na odvodnění) a tím to končilo. Všichni končili špatně a velmi brzy zemřeli. Takže toto je určitě cesta, ale nemůže být pro každého,“ uvedl. Nový výkon zatím nehradí zdravotní pojišťovna, lékaři zatím musí pro pacienta žádat výjimku a sbírají data pro případnou budoucí úhradu.
„Počet pacientů, kteří budou potřebovat podobné výkony, bude časem narůstat,“ dodal s tím, že srdeční selhání nelze vyléčit, ve většině případů lze jen zpomalit zhoršování příznaků. V roce 2023 se léčilo 374.837 pacientů, nově jich přibylo 57.877. Predikce ÚZIS pro letošní rok počítá přibližně 61.300 novými diagnózami a 471.000 léčených. V roce 2030 jich pak bude 607.000 a o deset let později 885.000.
