Aktual.: 2.08.2025 09:37
Praha – Mezi pozitivní kroky současné vlády patří zkvalitňování přípravy budoucích učitelů, digitalizace přihlášek na střední školy či ukotvení financování školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů. Vyplývá to z odpovědí expertů, zástupců školských asociací a odborů, které ČTK oslovila. Naopak negativně hodnotí financování, které podle nich neodpovídá deklarovaným prioritám, případně to, že platy učitelů místo 130 procent reálně dosahují asi 110 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Školství také podle odborů či analytičky neziskové organizace EDUin Nikoly Šrámkové neprospělo opakované střídání ministrů.
Zákonné ukotvení platů učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy se vládě nedaří dodržovat, shodli se Šrámková, předseda školských odborů František Dobšík, Daniel Münich z think tanku IDEA při CERGE-EI, Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. Relativní platy učitelů po roce 2021 podle Münicha klesají z úrovně 125 procent na 110 procent. Podle Petry Mazancové z Učitelské platformy učitelé postrádají kariérní systémem, současná vláda se podle ní ani nepřiblížila jeho vytvoření.
Podle Karla Garguláka z PAQ Research je pozitivní, že je výše platů učitelů zakotvená v zákoně. Za nešťastné označil, že se týká pouze učitelů a ne dalších pedagogických pracovníků, především psychologů či speciálních pedagogů. Dobšík připomněl celodenní stávku učitelů a dalších pracovníků v regionálním školství v listopadu 2023, kterou podpořili i středoškolští studenti. Protestovali proti změnám ve financování škol.
Schejbalová i Münich upozornili, že chybí učitelé. Týká se to především některých předmětů, jde například o přírodní a technické vědy. Podle Schejbalové je chvályhodné, že ministerstvo navýší peníze fakultám připravujícím učitele, aby mohly přijímat více studentů. Nástupní plat učitele ale podle není příliš motivační, stejně jako tabulka, podle které jsou učitelé placení. Pomoci by mohl kariérní řád, ale nesmí být byrokratický, uvedla.
Podle Konrádové je potřeba rozšířit takzvané kontraktové financování, tedy systém, kdy si stát u vysokých škol objedná absolventy některých oborů. Podle Münicha zůstaly VŠ do velké míry mimo zorné pole vlády. „Veřejných peněz jde do vysokého školství dlouhodobě mnohem méně, než by se vyplatilo,“ uvedl.
Kroky ministerstva spolu s nedostatečnou komunikací a transparentností vyvolávají podle Šrámkové ve školách spíše frustraci namísto důvěry. „Nejistoty, které v tomto období byly například ohledně financování nepedagogických pracovníků, ředitele odvádějí od toho, co by mělo být jejich hlavní náplní – starat se o pedagogický proces,“ uvedla Schejbalová. Odbory považují za systémovou chybu schválení převodu financování školníků, kuchařek a dalších nepedagogů na zřizovatele, tedy obce a kraje, uvedl Dobšík.
Podle Konrádové má na úspěch dítěte nadále vliv, do jaké rodiny a místa se narodí, i když se podařilo prosadit několik změn, které mají pomoci problém řešit. Zmínila možnost poslat více peněz školám, které vzdělávají více znevýhodněných dětí, zajištění financování školních psychologů a speciálních pedagogů či ukotvení sociálních pedagogů v zákoně. Gargulák připomněl, že ukotvení a zpřístupnění podpůrných pozic ve školách bude až od roku 2026 a týká jen ZŠ, naopak MŠ a SŠ se financování netýká. Podle Mazancové nebude pozic dostatek, chybět budou i odborníci, kteří by je zastávali.
Pozitivně hodnotí Konrádová, Šrámková i Gargulák zkvalitňování přípravy budoucích učitelů, například zavedení kompetenčního rámce absolventa učitelství či ukotvení podpory provázejícího učitele. „Pozitivně vnímáme i podporu začínajících učitelů díky adaptačnímu období a uvádějícím učitelům,“ uvedla Kondrádová.
Některé záležitosti se podle Šrámkové podařilo zatím naplnit pouze částečně. Zmínila schválení nových rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání, chybí podle ní funkční podpora pro školy i návaznost na rámcové vzdělávací programy (RVP) pro střední vzdělávání. Podle Schejbalové se revize RVP pro ZŠ nepovedla. Podle Münicha jde správným směrem, ale bez dalších kroků se může stát, že zůstane jen na papíře.
Pozitivně hodnotí odborníci i zástupci odborů a školských asociací digitalizaci přihlašování na SŠ. Většina z nich se shoduje, že je potřeba na proměně přijímacích zkoušek pokračovat. „Tedy nejdříve testovat, a to nejen uchazeče o maturitní obory, ale všechny, pak teprve skládat zkoušky, zrušit omezení počtu podávaných přihlášek, zvýšit informovanost o podstatě přijímacího mechanismu, rozšířit nabídku testů,“ uvedl Münich. Naopak Schejbalová by nyní na přijímacím řízení nic neměnila.
Experti: Prioritou po volbách by ve školství měly být financování či kariérní řád
Prioritou stran po volbách by mělo být investovat do školství tolik, kolik průměrně investují země OECD. Zaměřit by se měly také na pokračování reformy přípravy budoucích učitelů, vznik kariérního systému pro učitele či proměnu přijímacích zkoušek na střední školy. Vyplývá to z odpovědí expertů a zástupců školských organizací a odborů. Zároveň by měla budoucí vláda zastavit pokles relativních platů učitelů či dokončit a spustit registry žáků a učitelů, uvedl Daniel Münich z think tanku IDEA při Cerge-EI.
Podle kandidáta hnutí ANO a bývalého ministra školství Roberta Plagy je potřeba zahájit kroky ke změně přijímacího řízení. Podle Jana Berkiho (STAN) se už nyní dělají kroky k tomu, aby bylo možné nejprve dělat testy jednotné přijímací zkoušky na SŠ a až poté podávat přihlášky. Na potřebu této změny dlouhodobě upozorňují odborníci. Přesunutí skládání jednotné přijímací zkoušky na SŠ na ZŠ je cílem, který lze stihnout v jednom volebním období, uvedl bývalý ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí, který kandiduje za Motoristy. Současný systém přijímacích zkoušek na SŠ je podle Andrey Hoffmannové (Piráti) stresující pro děti i rodiče a nereflektuje celkové schopnosti žáků. Pomoci by podle ní mohla reforma středoškolského vzdělání a rozvoj kariérového poradenství.
Dále by se měly podle Plagy upravit nekoncepční změny v základním školství, které se týkají obsahu vzdělávání nebo chybějící podpory u omezení odkladů, uvedl. Zvýšit by se podle něj měly kompetence ředitelů, systém inkluze by se podle něj měl přenastavit, aby byl v nejlepším zájmu všech dětí. Měla by se zlepšit i kvalita přípravy učitelů, zavést by se měl motivační kariérní řád, uvedl. Za prioritu ho považuje i Hoffmannová.
Důležité je přenastavit financování nepedagogických pracovníků tak, aby bylo spravedlivé a efektivní, uvedl Plaga. Převod financování kuchařek či školníků na obce a kraje, který má začít platit od roku 2026 kritizovaly například školské odbory.
Berki by se zaměřil na vybudování komunikačního týmu, aby ministerstvo umělo včas a srozumitelně vysvětlovat svoje záměry a rozhodnutí. Jednou z priorit je podle něj včasná péče, do které zahrnul například rozšíření povinného předškolního vzdělání na dva roky. Nyní je povinný poslední rok. Další prioritou je podle něj spolupráce se zaměstnavateli a jejich zapojení do tvorby vzdělávacího obsahu. Stát by podle něj měl také podporovat neziskové organizace, které se zaměřují na volný čas mladých lidí a dětí.
Pro SPD je hlavní prioritou finanční stabilizace školství, uvedl poslanec hnutí Zdeněk Kettner. „Dále ukončení působení všech politických neziskovek ve školství, ukončení ideologizace a propagace ve prospěch LGBT a Green Dealu,“ napsal. Proměna maturit či přijímacích zkoušek jsou podle Kettnera věci, které školství trápí nejméně. „Nejdříve je třeba školství stabilizovat a dosáhnout jeho dřívějších kvalit a pak se teprve zaměřit na vylepšování či změny dílčích segmentů vzdělávání,“ uvedl.
Podle Hoffmannové je důležité kvalitní vzdělání pro všechny. Zmínila dostupnost mateřských škol, rozšíření možnosti péče pro děti mladší tří let, kvalitní inkluzivní výuku na základních školách či středoškolské vzdělání, které připraví studenty na uplatnění v životě. Prioritou jsou podle ní například dotace na stavbu nových škol a školek, revize středoškolských oborů či zvýšení financí pro vysoké školy.
Cílem Renáty Zajíčkové (ODS) je s dalším poslaneckým mandátem dokončit reformu 8+2, návrh, podle kterého by byly dva roky středního vzdělávání povinné, zrušil by se devátý ročník ZŠ a měly by se například umožnit plynulejší přechody mezi vzdělávacími cestami. „Maturujeme pozdě, děti dělíme příliš brzy a neumíme nabídnout druhou šanci těm, kteří se rozhodnou jinak,“ uvedla Zajíčková. Podle návrhu by žáci mohli skládat takzvanou velkou a malou maturitu. Malá maturita by uzavírala povinné dvouleté nižší středoškolské vzdělání, uvedla Zajíčková. ODS kandiduje do voleb jako součást koalice Spolu, která ještě nepředstavila volební program.
„Za nejdůležitější považujeme maximálně podpořit rozvoj talentovaných dětí, protože současné školství zabíjí talent dětí, které by měly být budoucností české ekonomiky. K tomu vede cesta přes zrušení inkluze a systémovou podporu individuálního vzdělávání talentovaných dětí,“ uvedl Krejčí. Mezi cíle, které se dají stihnout v jednom volebním období, patří zrušení části přijímaček i maturit od Cermatu pro nově nastupující žáky do šestých tříd a na SŠ, či reforma platových tabulek pro učitele, uvedl. Dalšími kroky je například snížení počtu nově otevíraných míst na víceletých gymnáziích tam, kde je nadbytek kapacit těchto škol a jsou přijímáni i průměrní žáci, či zrušení Cermatu, uvedl.
