Aktual.: 19.08.2025 14:03
Praha – Poslední diplomatické pohyby a setkání zprostředkovaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem představují významný posun směrem k možnému urovnání konfliktu na Ukrajině, shodují se experti, které oslovila ČTK. Armádní generál ve výslužbě a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý hodnotí pozitivně připravovanou schůzku mezi prezidenty Ruska Vladimirem Putinem a Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Uvedl, že i přes dramaticky rozdílné představy Ruska a ukrajinského vedení jde o významný krok. Jednání podle něj musí být pečlivě připraveno a vedeno tak, aby se obě strany vyhnuly konfrontačnímu tónu.
„Musí se podařit nastavit atmosféru, v níž jedna strana nebude druhou poučovat nebo urážet, ale budou hledat styčné body, od kterých se jednání odvine,“ řekl Šedivý. Do dalších setkání by se podle něj mělo promítnout poučení z únorové schůzky Trumpa se Zelenským, kdy bylo patrné, že jednání nebylo připraveno a podle toho dopadlo. „Včera (v pondělí) už bylo vidět, že Zelenskyj byl dobře připraven, stejně jako evropští partneři,“ dodal.
Podobně pozitivně hodnotí poslední jednání Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), a to jak celkovým vyzněním, tak v konkrétních příkladech. Celkově k tomu podle něj přispělo také evropské angažmá.
„Výstupy ze schůzky za účasti prezidenta Zelenského s Donaldem Trumpem a evropskými lídry přinesly doposud největší naději na ukončení konfliktu, přičemž primárně to bude záviset na vůli ruského prezidenta Putina a jeho odvaze setkat se nejprve s prezidentem Zelenským,“ míní vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.
Bezpečnostní garance pro Ukrajinu jsou i nadále kontroverzním tématem. Rusko odmítá přítomnost vojáků Severoatlantické aliance (NATO), přesto připustilo určitou formu záruk. V této otázce je ale podle Havlíčka mnoho věcí stále otevřených. „S největší pravděpodobností by to vyžadovalo přímé nasazení evropských vojáků na Ukrajině, které si však lze jen těžko představit bez prosazeného příměří a zároveň také americké podpory, kterou Trump včera oficiálně otevřel,“ řekl.
Šedivý vidí prostor pro zapojení Spojených států a evropských spojenců především v podpůrné roli, tedy ve vyzbrojování a cvičení ukrajinské armády tak, aby byla odolná vůči provokacím a snahám Ruska konflikt rozdmýchat. „To bude ještě dlouhá cesta vyjednávání, ale včerejší debata ukazuje, že řešení je možné,“ dodal.
Podle Kopečného jsou bezpečnostní garance, které zazněly, zatím relativně vágní, ale realistické.
Amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague upozornil, že zatím existují spíše možnosti a sliby než konkrétní výsledky. Negativně hodnotí Trumpův posun, kdy od svého jasného požadavku na příměří jako podmínky pro další jednání o Ukrajině přešel k ochotě dlouze jednat s Putinem o míru. To bez příměří znamená v praxi možnost dalšího pokračování ruských vojenských operací proti Ukrajině.
Konec války je podle Lepše realistický až ve chvíli, kdy Západ, především Trump, dostane Putina kombinací silně navýšených hrozeb a sankcí na jedné straně a příslibů ukončení stávajících sankcí a nové ekonomické spolupráce na straně druhé do situace, kdy pro Moskvu bude výhodnější agresi ukončit. Druhou možností by byl scénář, kdy by se Ukrajina dostala do tak zoufalé situace, že by musela přijmout podmínky typu územních ústupků.
V pondělí se Trump setkal se Zelenským a evropskými lídry. Předcházelo tomu páteční jednání amerického prezidenta s Putinem. Výsledkem pondělního setkání v Bílém domě je mimo jiné příprava schůzky Zelenského s Putinem.
