Aktual.: 2.09.2025 13:21
Praha – Starostové chtějí zavedení eura v nejbližším možném termínu, za reálný považují rok 2029 či 2030. Novinářům to dnes řekli předseda hnutí STAN Vít Rakušan a místopředseda Lukáš Vlček. Rakušan považuje téma eura v předvolebním programu Starostů za zásadní, nová vláda podle něj musí k evropské měně deklarovat jasný postoj. Neumí si představit, že by podepsal jakoukoli koaliční smlouvu, pokud v ní nebude vytvoření funkce zmocněnce pro vstup do ERM II. Jasný termín přijetí eura bude důležitý bod programového prohlášení budoucí vlády, dodal ministr průmyslu a obchodu Vlček.
Pro co nejrychlejší zavedení eura jsou také nyní opoziční Piráti. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) je podle svého programu pro přijetí eura, až to bude bude ekonomicky a politicky výhodné pro ČR. V současné vládní koalici patří otázka přijetí eura ke sporným bodům. Vláda loni debatovala o možnosti stanovení termínu pro vstup do eurozóny nebo mechanismu směnných kurzů ERM II, nakonec ale tento krok neučinila. Loni na konci listopadu neuspěl ani návrh STAN, aby kabinet jmenoval národního koordinátora pro euro.
„Tahle vláda, ve které jsme také byli, hospodařila dobře. Udělala všechno pro to, aby se tady mohlo euro přijmout, jenom ho přijmout nechtěla,“ uvedl dnes vicepremiér Rakušan. Absence zmocněnce pro euro či pro vstup do ERM II podle něho přispívá k tomu, že nikdo debatu o euru nemoderuje a vzniká tak prostor pro obavy. Podpora pro přijetí eura podle něj bez diskuse a informací nevzroste. Podle Vlčka zároveň debata nesmí zamrznout v detailu. Téma navíc považuje nejen za ekonomické, ale i bezpečnostní, jako nástroj provázání s Evropou jako nejbližším partnerem.
Přijetí eura se v dalším volebním období nejspíš nestihne, připustil Rakušan. Nová vláda ale podle něj musí udělat vše pro to, aby další vládě připravila veškeré podmínky.
Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.
Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Podle materiálu, který vyhodnocuje připravenost země na členství v eurozóně, Česko loni splnilo tři z pěti kritérií pro přijetí eura, a to velikost deficitu veřejných financí, výši zadlužení a výši úrokových sazeb. Nesplnilo naopak inflační kritérium ani povinnost členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle Vlčka letos ČR podmínky splní, a není tak důvod debatu o přijetí eura oddalovat.
sou rot
