Aktual.: 16.09.2025 11:00
Praha – Důvěru občanů ve vládu podkopávají finanční tíseň, absence pocitu politického zastání i korupční kauzy. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech, kterou má ČTK k dispozici. ČTK to řekl také politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v Plzni. Velkým problémem české politiky je podle něj to, že politické elity často slouží spíše byznysu než veřejnému zájmu. Z posledních dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že vládě důvěřuje 19 procent Čechů.
„Ti, kteří mají dojem, že jejich hlas není slyšet, důvěřují vládě v průměru o 36 procentních bodů méně než ti, kteří se cítí, že mají na politiku vliv. Kromě toho politické garnituře důvěřují spíše lidé, kteří volili stranu v čele vlády. Stejně tak jsou na tom i ti, kteří nejsou ve finanční tísni nebo lidé s vyšším vzděláním,“ uvedla analytička Evropy v datech Alexandra Cholevová.
Analýza uvádí, že trend klesající důvěry ve vládu lze v Česku pozorovat od roku 2011. Současný kabinet Petra Fialy si však v žebříčku důvěry vede ještě hůře než vlády z let 2014 až 2020. „Tahle vláda mimo své kauzy selhala i v hospodářské politice. Hodně slibovala, například vyrovnaný rozpočet, nezvyšování daní, škrty ve výdajích, nic z toho ale nenaplnila. Drží primát v počtu nesplněných slibů, což důvěru dále podkopává,“ míní Valeš.
Novější průzkum od STEM z dubna 2025 ukázal, že rozhodně důvěřují vládě tři procenta Čechů a naopak odpověď, že spíše důvěřují, zvolilo 20 procent Čechů.
„Základní je, aby stát fungoval v oblastech, za které si lidé platí. Pokud funguje bezpečnost, je dost míst ve školkách a školách, každý má dostupného praktického lékaře a nečeká se na operace dlouhé měsíce, pak lidé důvěru mají. Tyto ‚drobnosti‘ jsou ve skutečnosti klíčovými faktory důvěry. Platí to ale i obráceně, když stát v těchto věcech selhává, důvěra klesá,“ řekl Valeš.
Vysoké procento nedůvěry může podle analýzy pramenit také z přesvědčení o častém výskytu korupce. V žebříčku Transparency International, který hodnotí situaci ve 180 zemích světa, se Česko umístilo na 46. místě společně s Grenadou, Kyprem a Španělskem.
„Je třeba zohlednit, že jen relativně malá část Čechů a Češek má přímou zkušenost s korupcí. Jde tedy spíše o pocit, který často ovlivňuje to, jak o korupci mluví politici nebo média, nežli o zkušenostmi podpořené hodnocení,“ uvedl Ondřej Kopečný z Transparency International – Česká republika.
Propojkou mezi důvěrou vládě a vnímáním korupce je i to, jak se občané jednotlivých zemí staví k lobbingu, tedy způsobu ovlivňování politiků a dalších veřejných činitelů za účelem prosazení někoho zájmů. Podle analýzy by v Česku tuto propast mezi vládou a občany mohl zúžit zákon o lobbingu, který nabyl účinnosti na začátku července.
