Aktual.: 29.09.2025 17:27
Praha – Léčba rakoviny se podle lékařů výrazně posouvá, pro pacienty je šetrnější než v minulosti. Zdravotníci více řeší její nežádoucí účinky, jakou jsou bolesti, nevolnosti nebo padání vlasů. Podávání infuzí s léky se přesouvá do stacionářů, u moderní léčby stačí kratší čas. V tiskové zprávě k otevření nových prostor onkologického stacionáře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) to uvedla primářka Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Martina Zimovjanová.
Rakovina se léčí různými metodami i jejich kombinacemi. Používá se chirurgické odstranění nádoru nebo jeho ozařování, další možností jsou léky cytostatika, takzvaná chemoterapie, která zastavuje růst a dělení buněk. Imunoterapie využívá látky stimulující aktivitu vlastního imunitního systému, cílená neboli biologická léčba působí na vybrané molekuly v nádorových buňkách.
„Léčba je pro naše nemocné podstatně šetrnější než dřív. Mnoho moderních léků se podává podkožně během několika minut místo dlouhých hodinových infuzí. Cílená léčba a imunoterapie bývají lépe snášeny než klasická chemoterapie. Pacienti tráví kratší dobu na stacionáři a více nemocných lze ošetřit v ambulantním režimu,“ uvedla lékařka.
Rozšířila se podle ní také podpůrná terapie, která snižuje nevolnosti, bolesti či riziko infekcí. Nově je také možné chladit vlasovou pokožku, což u řady lidí pomáhá mírnit vypadávání vlasů. Zároveň jsou pacientům k dispozici i další ambulance jako rehabilitace, nutriční terapie zaměřená na stravu nebo paliativní ambulance.
Ročně v Česku přibude asi 60.000 pacientů se zhoubnými nádory, zkušenost s léčbou nádoru má více než půlmilionu lidí. Podle Národního onkologického plánu by většinu pacientů měl diagnostikovat tým v komplexním onkologickém centru (KOC), kterých je v Česku 13. Od ledna 2026 přibude nové v Karlových Varech.
V Praze je takových center šest, klinika ve VFN přijme každoročně do péče kolem 1250 nových pacientů, celkově pečuje asi o 8000 nemocných. Každý týden tak ve VFN podstoupí infuzní léčbu asi 250 pacientů, nově pro ně mají k dispozici 43 lehátek.
„Nové stacionáře nabízejí moderní prostory s unikátním přístrojovým vybavením, které aplikuje digitálně řízenou, kontrolovatelnou a dokumentovanou léčbu podporou speciálního softwaru, což výrazně zvyšuje bezpečnost přípravy cytostatik a minimalizuje možnost chybného podání léčby,“ sdělila lékařka.
Mění se i nejčastější diagnózy a věk pacientů. V 60. až 80. letech minulého století patřily mezi nejčastější diagnózy karcinom žaludku, děložního hrdla, jícnu a hrtanu, což souviselo s horšími životními podmínkami, absencí preventivních vyšetření a rizikovými faktory, jako je kouření. Díky změně životního stylu jejich výskyt klesl, dnes dominují nádory plic, tlustého střeva a konečníků, u žen prsou a u mužů prostaty. Změna souvisí také se stárnutím populace, lepší diagnostikou a časnějším záchytem nádorů, zejména při screeningu, tedy vyšetřování zdravých lidí po dosažení určitého věku.
Životní styl má vliv i v současnosti. Strava bohatá na tuky a červené maso, obezita a nízká fyzická aktivita vedly ke zvýšení počtu nádorů tlustého střeva a konečníku, nárůst rakoviny slinivky souvisí se stárnutím populace, obezitou, kouřením a cukrovkou, kterou v Česku trpí přes milion lidí.
Většinu nádorů lékaři diagnostikují u lidí starších 65 let. Podle přednostky Onkologické kliniky VFN Michala Vočky u některých diagnóz ale přibývá pacientů mladších 50 let. „Dobře patrné je to u kolorektálního karcinomu, jde o trend napříč vyspělými zeměmi,“ uvedl. Příčin je podle něj víc, zejména životní styl, jako je obezita, sedavý způsob života, strava, alkohol nebo nefunkční bakterie ve střevech, ale i častější expozice rizikovým faktorům. „Podobný trend vidíme i u karcinomu prsu u mladých žen,“ dodal.