Aktual.: 11.09.2026 11:53
Hvozd (Prostějovsko) – Jezevčí nora stála za objevem ohromné jeskyně v Javoříčském krasu, která letos získala ocenění České speleologické společnosti za nejvýznamnější objev roku v České republice. Puklinu do ní objevil náhodou třiatřicetiletý speleolog David Stodola, upozornilo jej na ni právě chování svéhlavého zvířete. Poté, co z útrob jeskyně vytahal po kbelících tuny materiálu, začal se mu před očima postupně rozkrývat spletitý systém krasových chodeb, bohatě zdobených dómů, propastí a komínů. „Zmapováno máme už 315 metrů,“ řekl ČTK speleolog.
„Původně tam byl jen průlez, vlezl tam sotva ten jezevec. Byla to živá nora, dokonce tam měl i mladý, tak jsem musel průzkum nejprve přerušit. Bylo mi ale jasné, že tam něco je – jezevec je čistotný, vyhrnuje si hlínu ven, ale tady hlína nebyla,“ řekl ČTK objevitel, podle kterého jeskyně nese i svůj název – Stodola. Samotný průzkum popisuje speleolog lakonicky – prostě kopal, vynášel kýble s hlínou a vedlo to stále dál.
Postupně s kolegy objevovali další prostory, které si i pro svou orientaci pojmenovali – z Jezevčího dómu se tak Hlavní chodbou dostanou na Křižovatku, odtud k Jezírku, Pěkné či Škaredé propasti až k Suťovému dómu. Nejhlubší části se nacházejí zhruba 30 metrů pod zemí. I jeho kolegové zpočátku nevěřili, jaké prostory se jim odkryjí. „Moc nadějí jsem tomu nedával, ale překvapil. Takovou krásnou velkou jeskyni jsme tady nečekali,“ řekl ČTK předseda speleologické organizace Ludmírov Štymberk Radek Ševčík, který se na průzkumu podílí.
Zatímco na samotném počátku se do jejích útrob speleolog dostával ve stylu spidermana, dnes už se sem protáhne i laik. Musí ale počítat s plazením po břiše, slaňováním po lanových žebřících nebo s překonáváním tunelů hlavou dolů. Občas ale přiznává, že někde to jde lépe dolů a podstatně hůř nahoru; i oni se místy „zadrhnou“. Podobně to prý vypadalo i první den průzkumu, kdy za ním dorazil i Radek Ševčík. „Zpočátku to bylo na zásek, mít pár kilo navíc, tak nevím. Dlouho jsme se škrábali ven,“ připustil David Stodola. Panika ale údajně nenastala.
Většinu času přitom třiatřicetiletý speleolog tráví v jeskyni sám, prý mu to tak i vyhovuje. Společnost mu dělají v jejích útrobách jen komáři, občas žáby a netopýři, narazí i na zvířecí kosti. Nad hlavou se mu přitom rýsuje netknutá vápencová výzdoba se stalagmity a stalagnáty.
Pro veřejnost jeskyně otevřena nikdy nebude, pro speleology jde však o jeden z unikátních útvarů, které tento region skrývá. „Významné to je, tolik metrů se loni nikomu nepodařilo objevit, z tohoto pohledu je to velmi významná lokalita. Jeskyňaření se já osobně věnuji už několik let, ale dosud se nám podařilo objevit jen pár metrů – a tady najednou tři sta,“ doplnil Radek Ševčík.
Pro samotného objevitele je úkol jasný. „Bude se kopat furt dál, dokud nenarazíme na něco dalšího. Rád bych šel do hloubky, zajímalo by mě zjistit, kde je voda. Cíl je tedy jasný – najít nové prostory, dokud to půjde,“ doplnil muž. Průzkumu, který je zároveň pro něj i relaxem, věnuje i několik hodin týdně. „Jsme rádi, že konečně má někdo dost času a může se tomu věnovat,“ dodal předseda jeho organizace.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}