Aktual.: 1.10.2026 16:17
Praha – Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na pořízení 185 obrněných vozidel pro ženisty, vojenské zdravotníky, speciální síly a Vojenskou policii za předpokládaných 24,7 miliardy korun. V rejstříku zakázek jako důvod uvedlo mimo jiné ekonomické okolnosti. Zástupci opozice, kteří rozhodnutí obrany kritizují, žádají konkrétnější vysvětlení, včetně dalšího postupu. Podle některých vojenských a bezpečnostních analytiků, které oslovila ČTK, může mít zrušení soutěže dopad na schopnosti armády, podle dalších je vzhledem k dosavadním problémům tendru jeho zrušení a příprava nového výběru nejlepší variantou.
Zakázka měla zajistit vozidla v několika variantách pro různé úkoly pozemních sil a ministerstvo ji začalo připravovat v roce 2018, později ji kvůli nedostatku peněz odložilo. V lednu 2024 oslovilo státní podnik VOP CZ, aby v souvislosti s nákupem vozidel aktualizoval průzkum trhu. Loni v červnu pak o plánu koupit až 185 vozidel informovala tehdejší vláda Petra Fialy (ODS), kdy ho zařadila mezi strategické projekty české armády.
Podle současného vyjádření resortu obrany v rejstříku zakázek se ale během zadávacího řízení vyskytly důvody „hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“.
Bývalá ministryně obrany ve Fialově vládě Jana Černochová (ODS) považuje toto zdůvodnění ale za příliš obecné a požaduje, aby úřad uvedl, zda se projekt jen zadá jiným způsobem, nebo se odsouvá. Ve vyjádření pro ČTK současně připomněla, že její nástupce Jaromír Zůna (za SPD) ještě v únoru ve Sněmovně uváděl, že rozpočet úřadu umožní pokračovat ve všech zahájených a vyhlášených modernizačních projektech a nevyžaduje rušení žádných nových projektů.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého ale zakázku od začátku, tedy ještě za předchozího vedení obrany, provázely problémy. Resort podle něj neměl na nákup v celém rozsahu dostatek peněz, v průběhu řízení vydal 16 vysvětlení zadávací dokumentace, a chyběl třeba i požadavek na ekonomickou kvalifikaci dodavatelů. Ministerstvo bylo na problémy opakovaně upozorňováno, řekl ČTK Mikulecký.
Současně doplnil, že zrušení tendru na vozidla primárně určená pro těžkou a střední brigádu, ke kterým se Česko dříve zavázalo a se kterými Severoatlantická aliance počítá pro případ krize, bude mít závažné dopady na schopnosti armády.
Také vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr zmínil důležitost projektu pro armádu, protože s novou technikou počítala. Třeba požadavek na pořízení vozů pro ženisty a vojenské zdravotníky podle něj existuje řadu let. O důvodech zrušení tendru lze podle Visingra zatím jen spekulovat, jednou z možností ale mohou být problémy se specifikacemi vozidel. Nicméně si myslí, že zrušení soutěže ještě nemusí znamenat konec nákupu vozidel.
Ministerstvo podle Visingra může pořízení techniky odložit, zahájit nové výběrové řízení s jinými specifikacemi nebo přímo oslovit některého z dodavatelů. V tuto chvíli podle něj ale nelze říct, která z variant bude následovat.
Podle místopředsedy branného výboru Pavla Růžičky (ANO) jsou za zrušením tendru složité požadavky armády. Od speciálních vozidel pro ženisty se záměr podle něj rozšířil na další platformy, u nichž by byl nutný nákladný vývoj. „Dlouhodobě říkám, že armáda má své požadavky specifikovat jasně, transparentně a pokud možno má chtít techniku, která už je někde zavedená. Tady se ukazovalo, že armáda chce něco, co se nedokáže vyrobit,“ řekl ČTK a České televizi Růžička. Zakázka by podle něho v konečné fázi s největší pravděpodobností stejně ztroskotala, protože by požadavky armády nikdo nesplnil.
Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) považuje ale zrušení tendru za chybu, zvlášť v době, kdy se zvyšují bezpečnostní rizika. Považuje ho za důsledek dlouhodobého nedostatku peněz v obraně. Nejde podle něj pouze o plnění závazku vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), ale také o to, zda se daří zvyšovat připravenost české armády a naplňovat závazky v požadovaných vojenských schopnostech.
Projekt počítal s několika variantami vozidel, mimo jiné pro ženijní a průzkumná družstva a pro přepravu sedících i ležících pacientů. Ministerstvo dříve předpokládalo dodání prvních vozidel na konci roku 2026.
Do tendru se chtěla zapojit například společnost Omnipol Group. Její mluvčí Marek Somol Aktuálně.cz sdělil, že firma byla o zrušení soutěže informována.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}