Aktual.: 8.10.2025 17:44
Praha – Vláda se dnes s odbory nedohodla na růstu platů ve veřejné sféře. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Chybí skoro okolo pěti miliard korun. Nám nepřijde úplně ideální, když budoucí vláda počítá s rozpočtovým provizoriem, abychom vydávali dohodu, kde by skoro pět miliard nebylo krytých,“ uvedl Jurečka. Kabinet podle něj ještě probere možnost přidat všem paušálně 2000 korun. Vzhledem k dohodám s bezpečnostními sbory a pedagogy podle něj každopádně výrazná část lidí bude mít jistotu. Pokrýt další požadavky odborů by podle něj znamenalo buď ubrat na odměnách, nebo navýšit celkový objem.
Učitelům by se měl podle dřívějších dohod zvýšit tarif od ledna o sedm procent, asistentům o 2000 korun. Přidání bezpečnostním složkám má činit pět procent.
„Platové tabulky pro pedagogy jsou dořešené. Dnešní jednání vlády s odbory potvrdilo předchozí dohodu o nárůstu platových tabulek pedagogických pracovníků. Od 1. 1. 2026 budou navýšeny o 2000 Kč v platových třídách 1 až 7, resp. o sedm procent v platových třídách vyšších,“ uvedl dnes na síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Návrh bude vláda schvalovat na svém příštím jednání. Na dotaz ČTK dodal, že návrh navýšeni tarifu pro pedagogy je výsledkem konstruktivního vyjednávání mezi ministerstvem a školskými odbory.
Podle odborových předáků budou po vítězi voleb – hnutí ANO – odbory požadovat stejně jako po končící vládě pro hůř placené profese růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent. „Bylo nám v určité fázi navrženo, že by mohlo být dosaženo dvoutisícového plošného přidání všem zaměstnancům, to ale pro nás není řešení,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Odbory chtějí vyšší růst platů hůře placeným, což by v tomto případě nebylo možné, doplnil.
Při předchozím jednání s odboráři vláda v září nabídla přidání všem zaměstnancům o 2000 korun. Jednotnou částku odmítli zaměstnavatelé i odboráři. Odbory přišly pak s návrhem zvýšit tarify pracovníkům s odměňováním podle první, nejnižší platové tabulky a ve státní službě o devět procent. Týká se to třeba úředníků samospráv, lidí v kultuře, nepedagogů ve školství či technických sil. Pro ostatní předáci požadují šest procent navíc.
Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by zvýšení tarifů o devět procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní stálo 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun.
Například na zvednutí tarifních platů o 11 procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní by bylo potřeba z rozpočtu 21,85 miliardy korun, od samospráv 9,10 miliardy a z veřejného zdravotního pojištění 4,78 miliardy, celkem 35,73 miliardy korun.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38.225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47.686 korun a ve vzdělávání pod 44.535 korun.
