Aktual.: 14.10.2025 17:40
Praha – Probiotika nejsou podle České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) univerzálním všelékem vhodným a dostačujícím pro všechny pacienty. Chybí dostatečné odborné důkazy o jejich přínosech, uvedla dnes lékařská společnost v tiskové zprávě. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mohou pozitivně ovlivňovat složení střevního mikrobiomu. Prodávají se jako doplňky stravy.
„Mikrobiom je nesmírně složitý systém, který opravdu nelze komplexně obnovit pouhou tabletkou. Samotné užívání probiotik obvykle nestačí,“ řekl přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Milan Trojánek.
Podle odborníků je nutné rozlišovat mezi jednotlivými druhy probiotik a jejich prokázaným působením. „Dokonce jednotlivé kmeny probiotik mohou mít protichůdné účinky,“ podotkl předseda České mikrobiomové společnosti ČSL JEP Jiří Hrdý. Některé mohou podle něj imunitu stimulovat, jiné regulovat.
„Každý přípravek by měl mít jasně definovaný kmen a ideálně doložené klinické studie. Jinak riskujeme, že pacienti užívají něco, co v lepším případě nemá žádný efekt,“ dodal.
Nejčastěji se probiotika spojují s užíváním antibiotik, která léčí onemocnění způsobená bakteriemi a mají proto i na bakterie ve střevech negativní vliv. „Současné podávání probiotik a antibiotik nemusí být vždy vhodné, protože mohou paradoxně snižovat účinnost antibiotik. Antibiotika se pak doslova ‚vyřádí‘ na probiotikách, místo aby působila proti patogenům, proti kterým byla antibiotika indikována,“ uvedl Hrdý.
Lékaři se shodují, že probiotika mohou mít potenciál, je třeba ho ale vnímat kriticky a s ohledem na individuální stav pacienta. Potřeba jsou další výzkumy. „Není proto možné tvrdit, že probiotika jsou nezbytná,“ dodal Trojánek.
Pro zdravý mikrobiom ve střevech je podle odborníků zásadní především zdravá a pestrá strava. Fermentované potraviny jako kefír, jogurt, kysané zelí nebo nakládaná zelenina kimči podle nich obsahují dostatek prospěšných bakterií, které podporují přirozenou obnovu mikrobiomu.
Podle Trojánka o tom přednášejí lékaři i na Harvardově univerzitě. „Fermentované potraviny jsou podle nich pro celkovou podporu mikrobiomu jednoznačně vhodnější než tabletky, které obsahují jen velmi omezený počet kmenů,“ uvedl s tím, že je pacientům proto tamní odborníci doporučují.