Aktual.: 13.11.2025 11:01
Praha – Nákup amerických letounů F-35 je rozhodnutá záležitost, je ale třeba udělat vše pro maximální zapojení českého průmyslu. Na konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá think-tank hnutí ANO Institut pro politiku a společnost, to řekl poslanec a místopředseda ANO Karel Havlíček. ANO, které na začátku října vyhrálo volby a skládá vládu s hnutím SPD a Motoristy, ve volebním programu slibovalo přehodnocení nákladných armádních nákupů, jako právě stíhačky F-35.
„Je rozhodnuto o F-35, v tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co se dalo udělat hůře. Já dneska vnímám to, že ten stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit,“ řekl Havlíček. Zdůraznil, že je třeba udělat vše pro co největší zapojení českých firem. „Protože to samozřejmě není jen o nákupu stíhaček, ale o celé infrastruktuře, která je s tím spojená,“ podotkl.
Pořízení 24 strojů schválila vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023, opozice v čele s ANO ho opakovaně kritizovala. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace letecké základny v Čáslavi. Letouny tak vyjdou celkem na 150 miliard. Jde o nejdražší armádní nákup. První letouny F-35 pro ČR mají být hotové v roce 2029, všechny stroje by měly do ČR dorazit do roku 2035.
Havlíček dnes také uvedl, že Česko musí plnit závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Musíme jít krok po kroku. První věc, kterou musíme zvládnout, je splnit domácí úkoly, což jsou dvě procenta výdajů v rámci současného stavu,“ řekl. Tyto peníze podle něj musí být vynaloženy jednoznačně, nikoli na zálohách. Nad dvě procenta pak podle něj výdaje půjdou přirozeně, započtením například výdajů na dopravní infrastrukturu či částečně začleněním energetické infrastruktury.
Členské země Severoatlantické aliance se letos v červnu na summitu NATO v Haagu dohodly na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývající 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti. Předseda ANO Andrej Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. Končící vláda Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN letos v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta HDP.
