Aktual.: 18.11.2025 16:28
Praha – Střet zájmů má pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) z právního hlediska sice formálně řešit až po jmenování do funkce, prezident Petr Pavel se ale s požadavkem na představení řešení veřejnosti před jmenováním své roli nijak nezpronevěřil. Na dotaz ČTK to uvedl ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss. Politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ČTK sdělil, že prezident podle něj svým počínáním plní svou funkci v politickém systému.
Pavel požaduje, aby Babiš, jehož hnutí ANO vyhrálo říjnové sněmovní volby, do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. V pondělí prezident řekl, že pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, bylo by dobré, aby hnutí navrhlo jiného kandidáta do pozice ministerského předsedy. ANO, které skládá kabinet s hnutím SPD a s Motoristy, to odmítá.
„Postupu prezidenta republiky rozumím. Jeho úkolem je skutečně nikoliv trpně čekat, ale aktivně vznik nové vlády moderovat,“ uvedl dnes Preuss. „V současnosti nedochází ani k žádnému zásadnímu prodlení. Rozumím i tlaku na veřejné deklarování řešení střetu zájmu. Nelze však skutečně věc nekonečně natahovat,“ dodal. „Pokud bereme náš politický systém jako systém brzd a protivah, tak prezident brzdí jmenování premiéra, který je v konfliktu se zákonem. Tím za mě plní svou funkci v politickém systému,“ podotkl Čapek.
V Česku je podle politologa zvyklost, že se prezident vyjadřuje před jmenováním vlády k premiérovi i jednotlivým ministrům. „Na základě toho, jak se chovali prezidenti v minulosti, mi to nepřijde jako počínání na hraně ústavy, protože prezident se pohybuje v mezích, které svým chováním vymezili jeho předchůdci, a které bylo, i když s výhradami, takto přijímáno,“ míní. Za jednání na hraně ústavy označil prezidentovo počínání v pondělí v pořadu CNN Prima News například poslanec ANO Aleš Juchelka.
Pavel minulý týden na schůzce Babišovi zdůraznil, že jako prezident musí dostát slibu zachovávat ústavu, a proto chce, aby bylo zřetelné, jakým konkrétním způsobem předseda ANO splní své ústavní a zákonné povinnosti. „V opačném případě by už jmenováním vznikalo podezření, že prezident zakládá neústavní stav,“ uvedl posléze Hrad. Prezident vychází z nálezu Ústavního soudu z roku 2020, který ukládá hlavě státu, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo jiným členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.
Preuss uvedl, že nález skutečně s takovou povinností hlavy státu počítá. Podotkl, že jde o velmi komplikovaný a složitý nález. „Nelze z něj tak podle mého názoru dovodit právní pravidlo, že nemůže být předsedou vlády jmenován někdo s potenciálním střetem zájmů. Jen to má prezident zohledňovat, což činí,“ doplnil.
Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 řekla, že podle zákona o střetu zájmů se veřejný funkcionář nemá dostávat do situace, kdy jeho osobní zájmy mohou ovlivnit výkon jeho funkce. Mezi takové osobní zájmy se počítá i zvýšení majetkového prospěchu blízkých osob. „Obecná premisa zákona bude tedy v té stávající situaci, kdy by Andrej Babiš či jeho blízké osoby dále drželi Agrofert, pravděpodobně vždy problematická,“ uvedla.
Problémem ustanovení podle ní je, že ho neumíme sankcionovat. „Prezident je tedy jediným hráčem, který to může zbrzdit,“ řekla. Prezident je tak podle Zámečníkové „skutečně povinen tuto situaci pohlídat“. Pavlův požadavek předchozího veřejného oznámení je pak v této situaci odůvodněný.
S povinností hlavy státu počítá i Ústavní soud, dodala. „Je to věta, která je vyslovena v rámci dlouhého komplexního odůvodnění, ale vyslovena byla,“ řekla. Babiš se podle ní chystá učinit s Agrofertem patrně takové kroky, aby se vyhnul ustanovení, že společnost vlastněná veřejným funkcionářem nemůže pobírat dotace, investiční pobídky a podobně.