Aktual.: 26.11.2025 20:17
Praha – Senát opětovně navrhl ústavní novelu, která má dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) právo prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Horní parlamentní komora se na tom dnes shodla hlasy 48 z 54 svých přítomných členů. Senátoři STAN odklad projednávání novely nakonec nenavrhli. Novelu nyní posoudí vláda a Sněmovna.
Ústavní rozšíření pravomocí NKÚ navrhli senátoři už letos v květnu, poslanci ji ale do říjnových sněmovních voleb nestihli projednat. Senát proto novelu musel předložit znovu. Česká televize letos hospodaří s 7,49 miliardy Kč, což je zhruba o 460 milionů méně než v loňském roce. Letošní rozpočet rozhlasu původně počítal s příjmy a výdaji na úrovni 2,36 miliardy korun, na podzim vedení ČRo letošní rozpočet zvýšilo na příjmové straně o 210 milionů korun.
Účelem předlohy je zvýšení průhlednosti hospodaření dvojice veřejnoprávních médií, jehož součástí jsou zákonem stanovené poplatky. Nová většinová koalice ANO, SPD a Motoristů chce podle programového prohlášení tyto poplatky zrušit, což by znamenalo financování obou médií ze státního rozpočtu. Současně také plánuje umožnit NKÚ kontrolu veřejnoprávní televize a rozhlasu.
„Jenom prosím, abychom nepřinutili tyto instituce vyrábět levné zboží,“ uvedl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) ke kritice hospodaření obou médií, jejichž pořady pokládá za nesouměřitelné s komerčními produkty. Iniciátorka novely Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 označila obavy za liché. Podotkla, že novela je připravena po dohodě s NKÚ i veřejnoprávní televizí a rozhlasem.
Předseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN) připomněl, že novela vznikla kvůli letošnímu zvýšení poplatků pro televizi a rozhlas, které chce nová koalice zrušit. Podotkl, že hospodaření obou médií už podléhá vnitřní kontrole. „Myslím že se nic nestane, když si k tomu opasku připojíme ty kšandy, jen abychom ještě měli ty kalhoty,“ dodal.
Senátní novela má NKÚ svěřit kontrolu hospodaření právnických osob, které zřizuje zákon a které poskytují veřejnou službu v televizním a rozhlasovém vysílání. Vymezení je užší, než jaké předpokládala ústavní novela někdejšího pirátského ministra pro legislativu Michala Šalomouna nebo návrh poslanců Pirátů, k němuž se končící vláda postavila v lednu záporně.
Ústavní novela souvisí s už účinnou úpravou, podle níž se poplatky pro Českou televizi od letošního května zvýšily o 15 korun na 150 korun měsíčně. Pro Český rozhlas se zvedly o deset korun na 55 korun za měsíc. Norma zároveň rozšířila okruh zařízení, za něž se poplatek hradí. Vztahuje se na všechny přístroje schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu. Zůstal princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů. Senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová míní, že rozšíření pravomocí NKÚ se mělo schvalovat už souběžně s předlohou o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku.