Aktualizace: 22.02.2024 08:32
Praha – Češi v loňském roce spotřebovali nejméně elektřiny za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 procenta méně. Šetřily všechny kategorie odběratelů. Spolu s tím se snížila i výroba elektřiny, meziročně o deset procent. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě elektřiny loni podle předběžných údajů klesla i spotřeba plynu nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí.
„Spotřeba elektřiny se výrazně snižovala už v roce 2022, v případě domácností dokonce rekordně. Přesto úsporný trend pokračoval i loni, a to v průběhu celého roku a u všech kategorií odběratelů. Kromě přijatých opatření mělo na spotřebu vliv i teplejší počasí, neboť průměrná teplota byla vyšší než v roce 2022 a pohybovala se 1,4 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Pokles čisté spotřeby, která je očištěna o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, její ztráty v síti a přečerpávání, byl patrný ve všech měsících loňského roku. Nejvyšší meziroční pokles úřad zaznamenal v lednu, a to o 7,2 procenta. Svou celkovou roční čistou spotřebu přitom snížily všechny kategorie odběratelů. Velkoodběratelé na hladině vysokého napětí o 4,1 procenta, domácnosti o čtyři procenta, podnikatelé o 3,1 procenta a velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí o 1,4 procenta.
Ještě výrazněji loni v ČR klesla produkce elektřiny. Činila 71 TWh, což je při meziročním srovnání o 9,9 procenta méně. I přesto zůstalo podle dat úřadu Česko vývozcem elektřiny do zahraničí. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, činilo 9,2 TWh. Podíl exportu ovšem postupně klesá, v roce 2022 bylo saldo 13,5 TWh. Jde tak o takřka třetinový pokles.
Za loňským poklesem výroby elektřiny stála podle ERÚ zejména snížená produkce z parních elektráren o 18,4 procenta, přesto zůstaly nejvyužívanějším zdrojem. Klesla také výroba z paroplynových (o 17,7 procenta), plynových a spalovacích (o 5,4 procenta ) a jaderných (o dvě procenta) elektráren. Naopak větší množství elektrické energie vyprodukovaly elektrárny vodní (plus 12 procent), větrné (plus 9,5 procenta) a přečerpávací (plus 7,5 procenta).
