Aktual.: 3.12.2025 13:59
Praha – Projednání návrhu poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků dnes vláda v demisi přerušila, vrátí se k němu na příštím zasedání. Po jednání kabinetu to řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). I v případě, že by končící vláda Petra Fialy (ODS) zákonodárcům k novele poslala nesouhlasné stanovisko, nová sněmovní většina ji patrně prosadí.
„V té debatě zaznělo, že si budeme chtít ještě dopočítat některé ty středně a dlouhodobé dopady, tak abychom opravdu k tomu měli velmi kvalitní argumentaci,“ uvedl Jurečka. O stanovisku vlády k poslaneckému návrhu kabinet rozhodne příští týden, dodal.
Končící lidovečtí ministři životního prostředí a zemědělství Petr Hladík a Marek Výborný při dnešním příchodu na vládu deklarovali, že KDU-ČSL bude k návrhu prosazovat odmítavé stanovisko. Hladík ho označil za špatné řešení, protože by pro živnostníky znamenalo nižší důchody. Naopak ministr dopravy v demisi Martin Kupka ODS naznačil, že jeho strana by mohla hlasovat jinak než zbytek dosluhující koalice. „Ministři za ODS se připojili k návrhu na přerušení a hledání dalších údajů pro analýzu toho návrhu,“ uvedl po jednání vlády ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS).
Příští rok se sociální odvody nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček dosluhující vlády, ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle předkladatelů ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona vzroste o pět procentních bodů. Předkladatelé uvádějí, že její účinnost ještě letos se již nestihne. Živnostníci tedy budou muset na začátku roku hradit zvýšené odvody. Pokládaly by se podle předlohy za přeplatek. Živnostníci by o jeho vrácení museli požádat do konce příštího roku.
„Ponecháním minimálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných na nižší úrovni, než jakou stanoví již přijatá právní úprava, se prohlubuje rozdíl mezi tím, kolik osoby samostatně výdělečně činné do systému vnášejí, a tím, jaký důchod z něj následně čerpají,“ stojí v předběžném stanovisku končící vlády. Snížení základu navíc povede podle vládních právníků k nižším důchodům živnostníků, což zvyšuje riziko jejich příjmové chudoby ve stáří. Výpadek příjmů ze sociálních odvodů odhadlo ministerstvo práce a sociálních věcí na zhruba 3,5 miliardy korun ročně.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění novely postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 procent až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Předloha tento základ ponechává.
Předkladatelé připomínají, že konsolidační balíček z roku 2023 také zvýšil minimální roční vyměřovací základ na důchodové pojištění z 50 procent daňového základu na 55 procent. Zvýšily se i měsíční vyměřovací základy u živnostníků v paušálním režimu ve druhém i třetím pásmu.