Pot, co se koncern Stellantis stal akcionem donedvna mlo znm nsk znaky Leapmotor, dajn vn uvauje o jejich vrob v Itlii v mlo vyuvan tovrn Mirafiori v Turn. Meme to chpat i jako reakci na rozmku mezi Italy a Francouzi.
Italm se toti nelb, e jejich nrodn poklad jmnem Fiat hraje v koncernu Stellantis druh housle za francouzskmi znakami a jeho nabdka je oproti konkurenci stle u. Ze 14 znaek Stellantisu je toti Fiat celosvtov nejprodvanj, a to zejmna zsluhou siln pozice v Jin Americe, ale napklad i v Turecku. Na domcm hiti ale dlouhodob ztrc. Tento trend se nejvce projevil loni v prosinci, kdy Fiat po tm 100 letech potupn nahradil v pozici nejprodvanj znaky na italskm trhu nmeck Volkswagen.
Italsk ministr prmyslu Adolfo Urso, ale i tamn premirka Giorgia Meloniov se pustili do Stellantisu. Vin ho, e m francouzsk vlda pli velk vliv na fungovn tohoto koncernu, a e jej veden upednostuje francouzsk modely ped italskmi. Italov dokonce kvli tomu nabzej, e jsou ochotni uvaovat o nkupu podlu ve Stellantisu, aby se vyrovnala francouzsk vld, kter vlastn piblin est procent akci.
V italskch tovrnch koncernu Stellantis navc kles vroba, nebo poptvka po elektrickm Fiatu 500e zatm zcela nepln oekvn. Jedn se sice o nejprodvanj elektromobil v Itliii, ale tento segment trhu tam m stle jen zanedbateln podl. Loni to bylo pouze 4,2 %, tedy jen o trochu vce ne v esk republice. Pli se neda ani znace Alfa Romeo. Projekt oiven Lancie, kter se probouz ze stavu klinick smrti, Italy tak v krtkodobm horizontu pli nespas.
f Stellantisu Carlos Tavares se proto dajn rozhodl pedhodit Italm alespo kost v podob zmru smovat vrobu novch levnch elektromobil od nsk znaky Leapmotor, v n Stellantis zskal za 1,48 miliardy eur podl ve vi 21 % a exkluzivn prva na vrobu aut od Leapmotor mimo nu. Clem je dajn prozatm produkce 150 tisc aut ron v turnsk tovrn Mirafiori. Podle poslednch zprv by se tam mohly elektromobily od Leapmotoru vyrbt pro evropsk trh ji od roku 2026.
Italsk trojsk k
Zvod Mirafiori byl oteven 15. kvtna 1939 za ptomnosti Benita Mussoliniho a dlouhodob patil k nejvtm v Evrop. V posledn dob tam vznikal prodejn slab elektrick Fiat 500e (by je to nejprodvanj mal elektromobil v Evrop) a jeho varianta od Abarthu, kter za dva roky nahrad nstupce na modernj a flexibilnj platform STLA Small, jen se s velkou pravdpodobnost bude kvli synergim vyrbt v jinm zvod koncernu Stellantis (Italov doufaj, e se bude jednat o zvod v Pomigliano dArco).
Na linkch v tovrn Mirafiori vznikaj vechny vozy Maserati, s vjimkou MC20. Letos v beznu se vak zastav montn linka modelu Levante a jeho elektrick nstupce se ji bude od roku 2027 montovat v tovrn v Cassinu.
Vroba model od Leapmotoru by tedy byla pro Mirafiori uritm eenm. Podailo by se tak vyhnout problmm spojenm s dovozem nskch model, kter se evropt zkonodrci sna velijak legislativn omezit, pedevm prostednictvm emis z vroby. V tuto chvli vak nen jist, kter modely Tavares plnuje v Itlii vyrbt.
Pedpokldat lze mal mstsk elektromobil T03, kter byl v prodeji na francouzskm trhu jet ped uzavenm spoluprce se Stellantisem. Zcela jist se bude jednat i o elektrick SUV C10, kter vzbudilo velkou pozornost na losk vstav IAA v Mnichov. Tento prvn model vyvinut pro globln trh je postaven na platform Leap 3.0, v n jsou bateriov lnky umstny pmo v karoserii vozidla a nikoli v bateriovm modulu, co by mlo zlepit dojezd, vkon, ale i bezpenost baterie. Platforma disponuje 800V architekturou, umouje pohon zadnch nebo vech ty kol a me bt vybavena elektromotory o vkonu od 231 do 340 kon.
Zstupci italsk vldy by vak podle svch vyjden uvtali msto elektromobil spe nov dostupn modely se spalovacmi motory. To ovem Tavares, donedvna zaryt odprce elektromobil, kter vak nyn propaguje strategii masivn elektrifikace voz tto skupiny po celm svt, nechce pipustit. f Stellantisu argumentuje tm, e pokud by Italov sttnmi dotacemi vce podpoili elektrifikovan koncernov modely, tak by produkce v italskch tovrnch koncernu neklesala.
V dob, kdy se v Evrop zavraj automobilov tovrny, ale Italov evidentn tahaj za krat konec.
Sbohem, a teek!
V Evrop se toti zavr jedna automobilov tovrna za druhou. V roce 2022 prodala Honda svoji evropskou tovrnu u britskho Swindonu spolenosti Panattoni. O prci tehdy pilo kvli brexitu pes 3 tisce lid.
Letos 19. nora sjel posledn vz z vrobn linky jedin nizozemsk automobilky VDL Nedcar, kde se bhem 60 let vyrbly vozy DAF a pozdji automobily Mitsubishi, Volvo, Smart, BMW a Mini.
A dlouh debaty jsou ohledn budoucnosti kdysi nejvt tovrny Fordu v Evrop v nmeckm Saarlouis. Tradin zvod, z nho od roku 1970 postupn sjdly modely Escort, Fiesta, Capri, Orion, C-Max, Kuga a Focus. Koncem roku 2025 vak produkce Focusu skon, a tm okamikem tuto fabriku opust, nebo elektrick modely se budou vyrbt jen ve panlsk Valencii.
Ji nepotebn vrobn zvod nedaleko francouzskch hranic chtl Ford prodat. Zjem pr pvodn projevilo patnct investor, mezi nimi byly i nsk automobilky Chery a BYD. BYD vak pot oznmil, e radi postav zvod na zelen louce v Maarsku, a i zjem ostatnch nakonec vychladl. Poda se Fordu zvod prodat? To je zatm ve hvzdch. Jedin, kdo by mohl mt zjem, jsou an, aby se vyhnuli clu a hlavn ppadnm bruselskm restrikcm. S trochou tst se mon nakonec Ford zbav tovrny Saarlouis za symbolick 1 euro. Ano, a tak hluboko klesl kdysi hrd evropsk autoprmysl!
