Aktual.: 5.01.2026 14:40
Caracas/Washington – Sobotní útok v Caracasu, při němž americké speciální jednotky zajaly a do USA dopravily tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, označilo za porušení mezinárodního práva několik prezidentů regionu. Také podle právníků, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24, porušily USA touto operací Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem.
„Sobotní americký útok na Venezuelu je z pohledu mezinárodního práva aktem agrese,“ řekl serveru televize France 24 Jaime Abedrapo, expert na mezinárodní právo z univerzity v Santiagu de Chile. Podle něj nelze tuto akci ospravedlnit vazbami na nadnárodní organizovaný zločin, jak se o to snaží americká vláda. Ta neuznala legitimitu prezidenta Madura a viní ho mimo jiné z podílu na pašování drog do USA. Abedrapo nicméně označil americkou operaci za další příklad použití síly v mezinárodní politice a přirovnal ji k tomu, co dělá Rusko na Ukrajině či Izrael na palestinských územích.
„USA by musely prokázat, že tito údajní obchodníci s drogami ohrožovali suverenitu země,“ řekla deníku The Guardian Susan Breauová, expertka na mezinárodní právo z Londýnské univerzity. „Spojené státy budou vehementně argumentovat tím, že obchod s drogami je mor, který zabíjí mnoho lidí. A já souhlasím: obchod s drogami zabíjí,“ dodala. Podle ní ale mnoho expertů na mezinárodní právo analyzovalo americká obvinění a došlo k závěru, že neexistují důkazy, že pašování drog z Venezuely do USA by jakkoli řídil Maduro.
Ani Javier Ruiz, právník Mezinárodního trestního soudu (ICC), jehož citoval server France 24, nepochybuje o tom, že americký útok na Venezuelu byl nelegální. Ruiz také uvedl, že americká vláda porušila nejen mezinárodní právo, ale i právo americké, jelikož si nevyžádala souhlas Kongresu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio však tvrdí, že operace schválení Kongresem nevyžadovala, protože šlo o akci s cílem vymáhat právo, ne o delší invazi.
Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti připomněl invazi Spojených států do Panamy z konce roku 1989, která svrhla tamního lídra Manuela Noriegu, někdejšího informátora americké CIA, jenž ovládal Panamu od roku 1983 jako vrchní velitel ozbrojených sil. Noriega byl tehdy v USA také obviněn z obchodu s drogami, stejně jako nyní Maduro. Americká vláda tehdejší operaci označila za vojenskou podporu orgánů činných v trestním řízení a podle NYT podobně Pentagon popsal akci zajetí Madura jako podporu ministerstvu spravedlnosti.
„Realita je taková, že Spojené státy porušily Chartu OSN, spáchaly zločin agrese,“ řekl deníku The Guardian australsko-britský advokát Geoffrey Robertson. V článku 2.4 Charty OSN se uvádí, že členové OSN nesmí použít sílu proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu.
Za nelegální použití síly proti cizí zemi sobotní americký útok na Venezuelu označila i expertka na mezinárodní právo Elvira Domínguezová Redondová z Kingstonské univerzity. Susan Breauová z Londýnské univerzity dodala, že tento útok by byl legální, pokud by se uskutečnil na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, nebo jako legitimní sebeobrana. „Ani jedna z těchto podmínek splněna nebyla,“ uvedla Breauová.
Americká vláda by mohla podle oslovených právníků argumentovat tím, že zaútočila na Venezuelu v sebeobraně kvůli hrozbě narkoteroristické organizace, kterou podle Washingtonu vedl Maduro. Charta OSN i americké právo použití vojenské síly v sebeobraně umožňují. „Ale pro legitimní akci v sebeobraně je nutná reálná hrozba. A v tomto případě nic nenasvědčovalo tomu, že se venezuelská armáda chystá napadnout Spojené státy,“ míní právní expert Robertson.
O americké operaci ve Venezuele a únosu prezidenta Nicoláse Madura má dnes jednat Rada bezpečnosti OSN, která by teoreticky mohla vůči USA přijmout sankce. Takový krok se ale neočekává, jelikož v Radě bezpečnosti má pět zemí včetně USA právo veta. Pokud ale tento orgán, který má dohlížet na udržování míru a bezpečnosti ve světě, americký útok na Venezuelu neodsoudí, může to být povzbuzením pro další operace, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.
„Nejzřejmějším důsledkem může být, že Čína využije příležitosti k invazi na Tchaj-wan, vzhledem k precedentu Trumpovy invaze do Venezuely a jeho usmíření s Moskvou ohledně ruské invaze na Ukrajinu,“ uvedl Robertson. Podle něj Trumpova invaze do Venezuely představuje stejný zločin agrese, jakého se ruský prezident Vladimir Putin dopustil, když napadl Ukrajinu.
Redondová se domnívá, že nedostatečná reakce na americký útok ve Venezuele dál oslabí Radu bezpečnosti OSN. „Rada bezpečnosti byla mechanismem pro zabránění třetí světové válce. Nyní už je zcela rozložená, zejména kvůli akcím Spojených států, ale také kvůli Británii, která se účastnila války v Iráku,“ dodala Redondová s odkazem mezinárodní operaci v Iráku, vedenou USA, která začala v roce 2003 kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponovala zbraněmi hromadného ničení, což se ale nepotvrdilo.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}