Nezaměstnanost v prosinci vzrostla, podle analytiků vlivem sezony

Místo si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 354.314 lidí, o zhruba 13.000 více než v listopadu. Proti předloňskému prosinci přibylo zhruba 48.000 nezaměstnaných. Volných pozic v nabídce proti listopadu ubylo, jejich počet se snížil přibližně o 3200 na 87.422.

Zvýšení nezaměstnanosti ve srovnání s listopadem podle analytiků odpovídá obvyklému sezonnímu vývoji. „V prosinci začíná zima a citelně ubývá sezonních pracovních míst ve stavebnictví a některých odvětvích služeb. Náborová aktivita firem nebývá před koncem roku nejvyšší a výsledkem je zvýšení sezonní složky nezaměstnanosti,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Meziměsíční přírůstek počtu nezaměstnaných o 13.000 byl nicméně o 3000 nižší než v prosinci 2024 a historicky byl pro prosinec citelně podprůměrný,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Uvedený vývoj může naznačovat, že trh práce začíná reagovat na zrychlení ekonomiky, jaké pozorujeme už řadu měsíců. Zatím se toto ale projevuje hlavně omezováním případů propouštění, nikoliv větší tvorbou nových pracovních míst,“ dodal.

Průměrná nezaměstnanost za loňský rok dosáhla podle analytiků 4,4 procenta, zvýšila se z předloňských 3,8 procenta. Letos čekají další mírné zvýšení na 4,6 procenta. Svého vrcholu by měl podle nich podíl nezaměstnaných dosáhnout v lednu. „V lednu bude míra nezaměstnanosti atakovat hranici pěti procent, podobně jako v prosinci z důvodu negativního působení sezonních vlivů. V dalších měsících ale očekáváme její postupný pokles a celkovou stabilizaci trhu práce,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Mezi kraji byla loni v prosinci nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, 7,1 procenta. Naopak nejnižší byla 3,6 procenta v Praze. Regionální rozdíly v nezaměstnanosti jsou dlouhodobé. „Nová místa obvykle vznikají tam, kde už nyní chybí ochotní zaměstnanci, a naopak. Realitní trh navíc tuto situaci nijak neulehčuje. Kde je práce, je i dražší bydlení,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Z hlediska věku v evidenci pracovních úřadů nejdéle zůstávali uchazeči starší 50 let, déle než 12 měsíců jich bylo v evidenci 46,5 procenta. Naopak nejkratší dobu v ní byli mladí do 29 let, z této věkové kategorie úřady evidovaly více než rok zhruba 19 procent uchazečů o práci.

„Zaměstnavatelé si vzhledem ke stárnutí populace nemohou dovolit přehlížet skupinu starších pracovníků, kteří tvoří přibližně třetinu osob aktuálně hledajících zaměstnání. Pokud začnou více pracovat s jejich potenciálem a vytvářet jim podmínky odpovídající jejich možnostem, může to významně pomoci jak těmto lidem, tak celkové situaci na trhu práce,“ uvedla ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce ČR Kateřina Budínová.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR:

Údaje v závorce uvádějí počet dosažitelných uchazečů od 15 do 64 let, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce.

Zdroj: Úřad práce ČR

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}