Aktual.: 10.02.2026 13:46
Praha – Pacienti s mrtvicí by podle odborníků měli dorazit do nemocnice se specializovaným centrem co nejdřív, nejlépe do hodiny. Dodržet čas je ale problém například na Šumavě, v Beskydech či Jeseníkách, ale i v Benešově či na severovýchodě Prahy. Data o léčbě cévních mozkových příhod, lidově mrtvic, novinářům představilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Na některých místech vzniknou nová centra nebo budou sanitky pacienty vozit jinam než dříve. Ročně postihne mrtvice v ČR více než 20.000 lidí.
„Hlavně severovýchodní část Prahy nebyla z hlediska tohoto typu péče zcela dobře obsloužena,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na levém břehu Vltavy je podle dat MZd situace dobrá, centra jsou v Motole a na Homolce. Na pravém břehu jsou ale centra ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) a Všeobecné fakultní nemocnici přetížená.
Podle Vojtěcha nové centrum proto vznikne ve Fakultní nemocnici Bulovka. „Je to jeden z klíčových úkolů i pro nového pana ředitele (Petra) Koloucha,“ dodal. Dosavadní ředitel pražské zdravotnické záchranné služby (ZZS) Kolouch vede od února zároveň Bulovku a FNKV.
Obtížně se do specializovaného centra podle datového analytika MZd Mariana Rybáře včas dostávali také pacienti z Benešova, kde centrum před několika lety skončilo. Nově je ZZS vozí do centra nemocnice v Táboře.
Podobně také nově sanitky vozí pacienty z Karlových Varů do pražských center místo do Plzně, protože po dostavbě další části dálnice se to ukázalo časově srovnatelné. V pohraničních regionech se častěji využívá letecká záchranná služba. Do budoucna bude podle Vojtěcha možné také to, aby se neurolog spojil na dálku pomocí telemedicíny s lékařem ze specializovaného centra a pod jeho dohledem pacientovi potřebnou léčbu podal.
Nemocní s mrtvicí nemají směřovat na běžná neurologická oddělení nemocnic, ale do takzvaných komplexních cerebrovaskulárních nebo iktových center. Díky organizaci péče do center jsou podle předsedy cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleše Tomka české výsledky léčby mezi nejlepšími na světě.
„Čím dříve je léčba poskytnuta, tím je efektivnější,“ uvedl. Z nemocných, kteří se dostanou do nemocnice, je podle něj 65 procent plně vyléčeno. Zhruba pětina má postižení, po kterém jsou trvale závislí na péči. „Před 20 lety to bylo přesně naopak. Úmrtnost po třech měsících byla 50 procent,“ dodal.
Zveřejněná data porovnávají nemocnice nejen z hlediska dojezdových časů, ale také času zahájení léčby od příjezdu pacienta nebo podílu těch, kteří se po mrtvici dočkají adekvátní rehabilitace, která je pro další samostatný život zásadní. MZd varovalo před neuváženým porovnáváním nemocnic mezi sebou, faktory nižší úspěšnosti podle něj mohou být různé.
Podle Tomka ale porovnávání, které dosud měly jen neveřejně nemocnice mezi sebou, motivuje ke zlepšení. „Žádný ředitel nemocnice nechce být v žebříčku na konci. Nepodceňoval bych lidskou soutěživost,“ řekl.
Podle Vojtěcha by se lidé měli zajímat například o to, proč v jejich blízké nemocnici iktové centrum není. „Běžný občan se může ptát svých regionálních politiků, co pro to dělají,“ doplnil.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
