Sněmovna přerušila debatu o protiobstrukčních změnách pravidel svých jednání

Novela zástupců vládního tábora a opoziční ODS například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Na vzájemném chování poslanců novela nezmění nic, přinese více strukturovaný politický střet, řekl v úvodu za předkladatele Radek Vondráček (ANO). Část opozice má k navrženým úpravám výhrady.

„Vzájemnému respektu nás (předloha) nenaučí. Kolotoč drobných naschválů, který se tady roztočil, pokračuje a neustále eskaluje, to nezastaví,“ uvedl Vondráček. Podle zpravodajky Renáty Vesecké (za Motoristy) by měly být změny schváleny co nejdříve. „Abychom se k projednávání zákonů nedostávali až po takřka čtyřech hodinách jednání o programu a podobně,“ podotkla.

Kriticky se postavila k novele předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová, podle níž je modernizace potřebná, cíle jsou ale podle ní podezřelé. „Návrh jenom usnadňuje, aby si (premiér) Andrej Babiš (ANO) mohl protlačit, co potřebuje,“ řekla. TOP 09 by dala podle předsedy stranické frakce Jana Jakoba přednost debatě o zcela novém jednacím řádu. „Nechceme v této chvíli účelové dílčí změny,“ uvedl. Poslanec KDU-ČSL Petr Hladík se přimlouval za širší shodu na úpravách sněmovních pravidel a jejich účinnosti až od dalšího volebního období. „Návrh v prvním čtení podporujeme,“ řekla za klub STAN Barbora Urbanová, podle které předloha vychází z návrhů z minulého období.

Poslanecká debata se stočila v krátkých poznámkách i na nesouvisející témata. Zákonodárci si vyměňovali názory například na klimatickou změnu a na akcelerační zóny pro výstavbu větrných elektráren.

O změnách sněmovních pravidel pro účelnější poslanecká jednání se mluví několik volebních období. V minulém období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování Sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera.

Plénu by mohlo podle novely omezit také počet vystoupení poslanců prostřednictvím krátkých poznámek, které mohou trvat nejvýše dvě minuty. Zrušila by se navíc možnost odpovědi. Úprava budí námitky stejně jako to, že novela nedovoluje omezit vystoupení předsedy Sněmovny jako jedinému z poslaneckých řečníků s přednostním právem.

Novela jednacího řádu by prodloužila dobu pro závěrečná schvalování návrhů zákonů. Zákony vrácené Senátem a prezidentem by Sněmovna mohla projednávat také na mimořádných schůzích.

Piráti už představili pozměňovací návrh, který by krátil plat členů vlády za pravidelné absence při interpelacích. Při losování pořadí interpelujících poslanců by navíc zvýhodňoval ty opoziční.

Opozice neprosadila ani popáté debatu o Okamurově sesazení z čela Sněmovny

Opozice neprosadila ani popáté doplnění programu sněmovní schůze o projednání návrhu na sesazení předsedy SPD Tomia Okamury z čela dolní komory. Opoziční zástupci mu vyčítají zejména protiukrajinské výroky. Nynější předkladatelka návrhu Olga Richterová (Piráti) uvedla, že předseda Sněmovny má ztělesňovat respekt k ústavě a k demokratickým pravidlům.

Opoziční poslanci neúspěšně navrhovali dvě desítky úprav programu schůze. Jednání o jeho podobě vyplnilo asi čtyři hodiny. Obdobně tomu bývalo v minulém volebním období, kdy byla v opozici nyní vládní hnutí ANO a SPD a v posledním roce také Piráti.

Debatu o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu požadoval kvůli koaličnímu záměru zrušit televizní a rozhlasový poplatek předseda STAN Vít Rakušan. Dožadoval se modelu budoucího financování dvojice veřejnoprávních médií. Předseda ODS Martin Kupka obdobně navrhoval, aby se poslanci zabývali ochranou nezávislosti veřejnoprávní televize a rozhlasu. Debatu o stavu přípravy mediálních zákonů žádal někdejší ministr kultury ODS Martin Baxa, jenž stál v minulém volebním období za novelou, která televizní a rozhlasový poplatek zvýšila a rozšířila také okruh poplatníků.

Rakušan chtěl také poslaneckou diskusi o výzvě vládě k aktivní roli v jednáních o změně systému nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a dopravu. Kupka chtěl, aby poslanci jednali o tom, kdy a jak vyřeší premiér Andrej Babiš (ANO) střet zájmů jako vlastník skupiny Agrofert. Na stejnou věc mířil bod Václava Pláteníka (KDU-ČSL), v němž měli poslanci jednat o tom, zda Babiš tahá občany za nos. Svěřenský fond, do něhož má premiér akcie holdingu vložit, není podle lidoveckého poslance slepý, ale spíše neprůhledný.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se ve vystoupení zaměřil na návrh státního rozpočtu, který označil za rozhazovačný. Rozpočet, jak jej předložila vláda ANO, SPD a Motoristů, neřeší podle něho problémy lidí například v dostupnosti bydlení, ale dotuje miliardami vyvolené. Vláda navíc podle Hřiba rezignovala na boj s korupcí a hazard s obranou země. Kupka přislíbil pozměňovací návrhy ke snížení schodku a zvýšení obranných výdajů.

Předseda TOP 09 Ondřej Matěj Havel navrhoval projednání nového bodu s názvem Zrušit Národní ekonomickou radu vlády je zbabělé rozhodnutí vlády. „Vláda zrušila jeden z nástrojů, který do politiky vnášel odbornou protiváhu, veřejnou oponenturu,“ uvedl.

Mezi posledními vystoupil k programu schůze někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Obšírně vysvětloval, proč by se měla Sněmovna zabývat jeho návrhy na záchranu programu dotací na energetické úspory a na řešení úhynu ryb v řece Dyji.

Program schůze schválila Sněmovna podle koaličního plánu. Přednostně poslanci ale projednají změnu sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Vládní tábor tuto novelu nakonec předřadil před vládní návrh, který omezuje okruh lidí s nárokem na poradenství podle zákona o podpoře bydlení. Koalice prosadila v úvodu schůze z obav z opozičních obstrukcí možnost nočního jednání Sněmovny.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}