Aktual.: 12.02.2026 08:58
Tchaj-pej – Pokud by Čína obsadila Tchaj-wan, mohly by se stát čínským cílem další asijské země, varoval tchajwanský prezident Laj Čching-te. V rozhovoru, který tento týden poskytl agentuře AFP, dodal, že Tchaj-wan musí výrazně posílit svou obranu.
Čína dnes v reakci na rozhovor obvinila Laj Čching-teho, že podněcuje války. „Výroky Laj Čching-teho opět ilustrují jeho nezávislé smýšlení a jednoznačně dokazují, že je narušitelem míru, tvůrcem krizí a podněcovatelem válek,“ řekl na pravidelné tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien, kterého citovala AFP.
Kdyby Čína obsadila Tchaj-wan, Peking by se stal „agresivnějším, ohrozil by mír a stabilitu v indicko-pacifickém regionu i mezinárodní řád založený na pravidlech“, zdůraznil tchajwanský prezident v prvním rozhovoru poskytnutém některé z mezinárodních agentur od svého nástupu do funkce v květnu 2024.
„Dalšími ohroženými zeměmi by byly Japonsko, Filipíny a další státy v indopacifickém regionu. Dopady by byly cítit až v Americe a Evropě,“ dodal Laj Čching-te.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Drtivá většina zemí jej ale jako samostatný stát neuznává, i když mnoho zemí s ním udržuje čilé obchodní vztahy.
Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno varoval Washington před prodejem zbraní Tchaj-wanu. Tchajwanský prezident v rozhovoru s AFP vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy Tchaj-wan podpoří a nepoužijí ho jako „vyjednávací nástroj“ v jednání s Pekingem.
Tchaj-wan se domnívá, že díky své poloze uprostřed řetězce ostrovů spojujících Japonsko s Filipínami sehrává klíčovou roli v regionální bezpečnosti a mezinárodním obchodu. Čína se s Japonskem a Filipínami sváří o svrchovanost nad několika ostrovy a útesy v této oblasti, zatímco Tchajwanský průliv je nepostradatelnou námořní cestou pro světový obchod.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová, v jejíž zemi je rozmístěno asi 60.000 amerických vojáků, v listopadu loňského roku naznačila, že by Tokio mohlo vojensky zasáhnout, pokud by Čína zaútočila na Tchaj-wan, což vyvolalo bouřlivou reakci Pekingu.
Také filipínský prezident Ferdinand Marcos varoval, že by do konfliktu na Tchaj-wanu bylo „nevyhnutelně“ vtaženo i filipínské souostroví v jihovýchodní Asii, kde mají americké síly přístup k devíti vojenským základnám.
„V tomto proměňujícím se světě jsou státy součástí světové komunity a situace v jedné zemi má nevyhnutelné dopady na další země,“ prohlásil Laj Čching-te.
Před nadcházejícím dubnovým summitem v Pekingu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem Tchaj-wan uvedl, že vítá jakoukoli diskusi mezi oběma vůdci, která přispěje k udržení nynějšího stavu věcí.
„Myslíme si, že prezident Trump vede nesnadné úsilí v zájmu míru, které zahrnuje ochranu amerických zájmů a odrazení čínského expanzionismu,“ dodal Laj s tím, že by USA nemusely Tchaj-wan využívat jako páku při svých jednáních s Čínou.
„V kontextu obchodní soutěže mezi USA a Čínou žádá Čína podstatně víc od Spojených států než Spojené státy žádají od Číny,“ prohlásil tchajwanský prezident v rozhovoru s AFP.
Spojené státy formálně přerušily diplomatické styky s Tchaj-pejí v roce 1979, kdy uznaly Čínskou lidovou republiku. USA se tehdy zákonem zavázaly dodávat Tchaj-wanu obranné zbraně pod podmínkou, že ostrov nevyhlásí nezávislost. Washington zůstává hlavním bezpečnostním spojencem ostrova, přičemž udržuje politiku tzv. strategické nejednoznačnosti a zdržuje se vyjádření, zda by v případě invaze zasáhl vojensky na jeho obranu, dodala AFP.
Tchaj-wan už investoval desítky miliard dolarů do modernizace armády a rozvoje svého obranného průmyslu. V případě konfliktu s Čínou by však jeho armáda čelila protivníkovi, který by měl výraznou převahu co do početnosti i palebné síly.
„Tchaj-wan je zodpovědný za svou vlastní ochranu,“ zdůraznil Laj a ujistil, že vztahy ostrova se Spojenými státy jsou „pevné jako skála“. Vyjádřil také naději na užší spolupráci s Evropany v oblasti obrany.
Prezident už slíbil, že vojenské výdaje Tchaj-wanu zvýší v letošním roce na více než tři procenta HDP a do roku 2030 na pět procent.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
