Juchelka podpoří návrat karenční doby, který chtějí navrhnout Motoristé

Karenční doba skončila v červenci 2019. Zrušila ji tehdejší vláda ANO Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů. S novelou přišla sociální demokracie. Obnovení náhrad bylo jedním z hlavních požadavků ČSSD při vyjednání s hnutím ANO o menšinovém koaličním kabinetu. Předlohu tehdy podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců.

Podle Juchelky by ale karence měla být znovu zavedena. „Četl jsem, že s tím chce přijít ministr (pro sport) Boris Šťastný (Motoristé) jako s poslaneckým návrhem. My se podíváme, jak ten návrh bude vypadat, ale ta myšlenka není k zahození,“ řekl.

Ministerstvo financí odhaduje, že letos dají podniky na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci 8,5 až devět miliard korun. „Zaměstnavatelé po tom volají,“ podotkl ministr k návratu karenční doby. Zdůraznil, že opatření se nijak neprojeví ve státním rozpočtu. Jedním z argumentů pro něj bylo i to, že pouze tři čtvrtiny receptů vydaných u praktických lékařů nakonec lidé v lékárnách skutečně uplatní.

Počet případů pracovní neschopnosti stoupl mezi lety 2019 a 2022 o 88 procent. Analýzu v létě 2023 zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Do vysoké nemocnosti se mohly promítnout zdravotní potíže způsobené v předchozím roce onemocněním covid-19, nicméně větší váhu přisuzujeme skutečnosti, že se projevují důsledky zrušení karenční doby,“ řekl tehdy ČTK předseda představenstva asociace Josef Jaroš.

Zastánci proplácení prvních dnů nemoci poukazovali na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím.

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}