Aktual.: 14.10.2026 15:29
Praha – Navrhovaná změna definice závislé práce neboli zaměstnání, která doprovází projednávaný zákon o platformách, by přispěla k rozšíření švarcsystému. Dopadla by na celý trh práce i na příjmy státu, zvedla by výdaje na dávky. Nová norma tak postupuje proti záměrům unijní směrnice o ochraně platformových pracovníků, z níž má vycházet. Vyplývá to z výsledků studie o platformové práci Akademie věd ČR, které představila dnes sněmovnímu sociálnímu výboru ekonomka trhu práce ze sociologického ústavu Alžběta Mangarella.
Do vládního zákona, který je ve Sněmovně, se promítá unijní směrnice z roku 2023. Má zaručit minimální pracovní podmínky platformových sil a ochranu jejich osobních údajů. Pravidla mají členské státy zavést do praxe do 2. prosince, jinak hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že ČR volí minimalistické převzetí předpisu, aby se zaměstnavatelé nezatěžovali.
„Na jedné straně máme platformovou směrnici, jejímž cílem je ochránit pracující, kteří jsou ve slabém postavení… Na straně druhé máme tento přídavek k českému návrhu (změnu definice zaměstnání), který naopak poskytne platformám způsob, jak domněnku závislé práce vyvrátit snadněji,“ uvedla ekonomka. Podle ní je změna definice s dopady na celý trh práce i státní rozpočet opakem minimalistického převzetí unijního práva. Označila ji za velmi kontroverzní a za „trojského koně“.
Akademici analyzovali návrhy úprav v ostatních zemích EU, žádná jako Česko nepostupuje. Podle Juchelky změna definice zaměstnání reaguje na výroky soudů. „My pouze zpřesňujeme, my to nějakým způsobem neměníme,“ řekl na jednání výboru ministr.
Závislá práce se teď vykonává jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, osobně a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Od příštího roku by to bylo jménem zaměstnavatele, osobně a za nadřízenosti a podřízenosti, tedy když zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje a vydává pokyny a činnost se dělá v určené pracovní době. Platit musí všechna kritéria. Podle odborů se může třeba stanovení pracovní doby obejít, o zaměstnání se pak jednat nebude.
Podle Mangarelly může změna definice posloužit spíš jako signál pro zaměstnavatele k rozšíření švarcystému. „Může to být použito jako návod jak připravit smlouvu pro ičaře (živnostníky s IČO) a jak se připravit na případnou kontrolu tak, aby švarcsystém nebyl potvrzen,“ uvedla ekonomka.
Při švarcsystému osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávají zaměstnaneckou práci pro firmu či instituci na fakturu bez pracovní smlouvy. Mají nižší odvody, zaměstnavatel pojistné neplatí. Pracovník nemá placenou dovolenou či nemocenskou, v budoucnu mu hrozí nízký důchod. V Česku je přes milion osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). „Za tímto svého druhu rekordem nestojí podnikatelé a podnikatelé se zaměstnanci, ale takzvaní sólo zaměstnaní,“ podotkla Mangarella.
Podle agentury PAQ Research by nová definice závislé práce neboli zaměstnání legalizovala 70 až 90 procent švarcsystému. Týkalo by se to 50.000 až 80.000 lidí. Odbory uvedly, že pokud by se ze zaměstnání do podnikání přesunulo 10.000 lidí, stát by přišel o 2,4 miliardy korun. U půl milionu pracovníků by to bylo přes 120 miliard korun. Juchelka to dnes znovu označil za strašení.
Exministr práce a šéf lidoveckých poslanců Marian Jurečka žádá po ministerstvu práce průzkum, kolik firem by zvážilo po přijetí změny přesun zaměstnanců do režimu OSVČ. Podle něj se švarcystém může rozšířit třeba na svářeče či obráběče, jichž se mohou podniky začít jako zaměstnanců kvůli vysokým cenám energií zbavovat.
Změny hájil opakovaně šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj by naopak převádění do zaměstnaneckého poměru omezilo flexibilitu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}