Aktual.: 8.11.2026 10:12
Praha – Ústavní zákon o zavedení celostátního referenda projedná na pondělním zasedání vláda. Předpis výslovně zakazuje referendum o změnách ústavního pořádku, o členství Česka v Evropské unii, Severoatlantické alianci (NATO) či otázkách obrany a bezpečnosti státu. Ministři projednají také návrh, který má upřesnit pravomoci policie při zásazích proti dronům a umožnit takové zásahy provozovatelům kritické infrastruktury.
Konání celostátního referenda by podle návrhu ANO, SPD a Motoristů mohli navrhnout čeští občané, kteří sesbírají 300.000 podpisů, nebo Parlament po souhlasu obou komor. Výsledek referenda by byl závazný, pokud se pro něj vysloví nejméně 35 procent oprávněných hlasujících. K totožné věci by šlo referendum navrhnout až po pěti letech od vyhlášení výsledku původního hlasování.
Vláda přípravu zákona o celostátním referendu avizovala v programovém prohlášení. Zdůvodnila to tím, aby o klíčových otázkách veřejného zájmu mohli občané rozhodovat přímo. K přijetí ústavního zákona o celostátním referendu bude nutný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Ve Sněmovně tedy vláda potřebuje k jeho schválení 120 hlasů. Kluby koaličních stran jich mají 107, musely by tak přesvědčit i některé poslance z řad opozice.
Ministři se budou zabývat i návrhem na prodloužení platného stupně ohrožení terorismem. Naposledy o tom rozhodovala vláda loni před Vánoci, kdy na celý letošní rok prodloužila platnost stupně B. Ten trvá od loňského února, kdy vláda Petra Fialy (ODS) zavedla novou stupnici hodnocení, ve které se mimo jiné stupně vyhlašují na dobu určitou. Stupeň B znamená mírné ohrožení.
Provozovatelé kritické infrastruktury by mohli získat možnost za stanovených podmínek zamezit letu cizích bezpilotních letadel nad jejich chráněným areálem, v krajním případě je i zničit. V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. Podle dřívějších informací ministerstva dopravy se návrh má týkat například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren.
Na programu vlády je i návrh zákona, který do českého práva adaptuje pravidla unijního Aktu o umělé inteligenci (AI). Akt představuje první právní rámec v oblasti AI a jeho cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu, podpořit zavádění důvěryhodné umělé inteligence, chránit před škodlivými účinky systémů AI, ale i podporovat inovace. Kabinet se bude zabývat novelou, která má zjednodušit proces pozemkových úprav, nebo novelou zákona o zaměstnanosti, která mimo jiné upravuje příspěvek na zaměstnávání lidí s handicapem na 85 procent minimální mzdy. Spolu s ní by se valorizoval místo současného určování nařízením vlády.
Ministři by se měli po týdnu vrátit i k národní strategii regenerace brownfieldů do roku 2030 či k nařízení o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod. Na programu jsou i téměř tři desítky bodů, které souvisejí s kontrolními závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Jde i o stanoviska úřadů k jejich zjištěním a informace o přijatých opatřeních.
Kabinet zváží i zrušení finanční podpory pro Prague Defence Summit. Podle serveru iROZHLAS.cz navrhuje ministerstvo obrany odstoupení od darovací smlouvy, která loni i letos pořádajícímu think-tanku, jímž je Mezinárodní institut strategických studií (IISS), zajistila na organizaci akce 1,875 milionu eur (45,5 milionu korun). Na programu jsou i zemědělské dotační programy, návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) na příští rok či zpráva o životním prostředí ČR za loňský rok.
Večer se sejde také koaliční rada. Probírat by podle šéfa SPD Tomia Okamury měla mimo jiné změny podpory v nezaměstnanosti či plány na úpravy úhrad za některé služby v domovech důchodců. Probírat má také návrh na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}