Aktual.: 20.02.2026 12:36
Praha – Zestátnění společnosti ČEZ, zvýšení výstavby nových bytů nebo snaha o úpravu emisních povolenek patří mezi hlavní úkoly, s nimiž počítá hospodářská strategie, kterou dnes vláda představila veřejnosti. Podle průmyslových svazů jde strategie správným směrem, o jejím úspěchu ale rozhodne až praxe. Nastavení koncepce chválila i opozice, problém ale vidí v jejím naplňování, finančním krytí a chybějícím posouzení ekonomických dopadů.
Dokument s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0 schválila vláda v pondělí. Zaměřuje se v ní na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu. Podle dokumentu chce vláda hospodářský růst postavit na privátním sektoru, přičemž strategie by k tomu měla připravit vhodné podmínky.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je hlavním úkolem vlády při rozvoji tuzemského hospodářství vybojovat v EU změny emisních povolenek. Stávající systém dnes označil za absolutní katastrofu, na které Česko dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Chce proto sestavit koalici států, kterou označil za přátele evropské konkurenceschopnosti.
Vláda chce podle strategie být aktivní i v dalších energetických tématech. V dokumentu například potvrdila plán na plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dnes řekl, že vláda k tomu provede potřebné kroky, ačkoliv konkrétní opatření nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.
Plán ale dlouhodobě kritizuje opozice i někteří analytici. Zestátnění firmy podle nich společnost neúměrně zadluží, kromě toho se obávají dopady na další investice a rozvoj tuzemských zdrojů.
Další prioritou kabinetu v energetice letos podle Havlíčka bude nastavení tzv. kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů. V první fázi by se stát měl zaměřit na podporu plynových zdrojů, první elektrárny by se podle Havlíčka měly začít stavět v roce 2028, fungovat by mohly od roku 2031. V dlouhodobějším horizontu by ovšem měla tuzemská energetika podle strategie stát na jaderných zdrojích. Vláda proto bude pokračovat v přípravě nových bloků v Dukovanech a Temelíně, na evropské úrovni pak bude prosazovat změnu taxonomie, která by jádro označila za dlouhodobý zdroj.
Cílem strategie je také rozvoj bytové výstavby, vláda si v ní vymezila cíl do pěti let postavit 50.000 nových bytů ročně. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) by k větší výstavbě mělo přispět zjednodušení a zrychlení výstavby, které chce zajistit v rámci nového stavebního zákona.
Podle odborníků je zvýšení výstavby o 20.000 bytů ročně velmi ambiciózní, nikoliv však nereálný cíl. Záležet ale podle nich bude na tom, jestli stát bude schopný zvýšit pracovní kapacity, kterých je v současnosti ve stavebnictví nedostatek. Apelovali také na zjednodušení podmínek pro výstavbu.
Dalším cílem strategie je digitalizace. V rámci toho je vláda před finálním rozhodnutím o zapojení se do projektu AI Gigafactory. Podle Havlíčka vláda najde s Českými Radiokomunikacemi jako investorem rozumnou cestu a k projektu stavby velkého datového centra pro účely umělé inteligence se přihlásí.
K zajištění financování kroků v hospodářské strategii by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) měly pomoct peníze získané v boji s šedou ekonomikou, evropské peníze či nastartování hospodářského růstu. Z boje proti šedé ekonomice po naběhnutí přijatých nástrojů očekává výnos 30 miliard korun ročně. Mezi nástroje patří například zavedení modernější verze elektronické evidence tržeb od roku 2027.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}