Počet ukrajinských zdravotníků v ČR se od začátku války zvýšil o 55%

Na konci loňského roku v Česku působilo 1098 ukrajinských lékařů, 242 zubařů, 1036 všeobecných a 454 praktických zdravotních sester. Od února 2022 přibylo 472 lékařů, 36 stomatologů, 639 sester a porodních asistentek a 956 ostatních lékařských zdravotnických pracovníků, jako jsou sanitáři, ošetřovatelky a další.

Nejvíc z nově příchozích pracuje v Praze, a to 529. Dále ve Středočeském kraji, kde je to 209, v Ústeckém 132 a v Moravskoslezském kraji 112. Z odpovědí několika pražských nemocnic v anketě ČTK vyplývá, že tam Ukrajinci tvoří až sedm procent zaměstnanců. Nemocnice jich zaměstnávají většinou desítky až nízké stovky.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze-Krči tvoří podle mluvčího Petra Sulka více než sedm procent zaměstnanců. „Vzhledem k dlouhodobému nedostatku zdravotních sester na českém pracovním trhu, mají ukrajinské sestry pro naši nemocnici zásadní význam,“ sdělil ČTK. Ze 197 zaměstnanců pracuje 173 ve zdravotnických profesích. „Nejedná se však jen o zdravotnický personál, ale i o technické profese nebo kuchaře a kuchařky,“ dodal.

Ústřední vojenská nemocnice má podle mluvčí Andrey Štorchové asi 2700 zaměstnanců, Ukrajinců jsou zhruba čtyři procenta, na kvalifikovaných pracovních pozicích jich působí 83. V městské Nemocnici Na Františku pracuje podle mluvčí Lucie Krausové 14 zaměstnanců z Ukrajiny, dvě z nich jsou všeobecné a jedna praktická sestra.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) tvoří Ukrajinci 3,3 procenta zaměstnanců. „Asi čtvrtina již pracuje na kvalifikovaných pozicích, převážně se jedná o pozici všeobecná sestra,“ sdělila ČTK mluvčí VFN Marie Heřmánková. Dalších téměř 50 podle ní na uznání vzdělání a znalosti jazyka pracuje.

Fakultní nemocnice Motol a Homolka má zaměstnanců z Ukrajiny 70, tvoří necelé procento zaměstnanců. Šestnáct z nich podle mluvčí Pavlíny Dankové v současné době pracuje na uznání své kvalifikace, jde o všeobecné sestry a jednoho lékaře. Z nich 11 se připravuje na aprobační zkoušku a čtyři po jejím složení čekají na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví.

Právě složité a časově náročné zkoušky, které prověřují odborné znalosti a jazykové dovednosti, byly podle dřívějších vyjádření zdravotníků z Ukrajiny největší překážkou jejich zapojení do práce v oboru. Bez nich mohou pracovat jen na nekvalifikovaných pozicích, ale ne jako lékaři nebo sestry, pokud nejde o praxi jako součást přípravy na toto přezkoušení.

V Česku na konci letošního ledna pracovalo podle dat MZd ve zdravotnictví téměř 251.000 lidí. Cizinci z nich tvořili asi 5,8 procenta. Šlo o 14.671 lidí, téměř 9200 z nich byli Slováci. Z ostatních zemích mimo EU, kam spadá i Ukrajina, byla dvě procenta pracovníků, tedy 4940 lidí.

Nejvíc cizinců z ostatních zemí je mezi zubními instrumentáři, 5,2 procenta, a zubními lékaři, pět procent. Dále tvoří 4,6 procenta praktických sester a 4,3 procenta biomedicínských techniků. Lékařů je z těchto zemí 3,1 procenta, jde o 1593 lidí, všeobecných sester 1,4 procenta, což představuje 1142 lidí, a sanitářů 3,5 procenta, tedy 807 lidí. Pro toto povolání stačí sanitářský kurz se zhruba dvěma týdny teoretické výuky a deseti dny praxe. Do nich se hlásili někteří uprchlíci z Ukrajiny, kteří dříve pracovali ve zdravotnictví a neměli zatím v ČR uznané vzdělání.

Počty uznaných odborných působilostí lidí s ukrajinskou státní příslušností (v daném roce):

Počty aktivních zdravotníků s ukrajinskou státní příslušností (na konci roku):

zdroj: MZd – Národní registr zdravotnických pracovníků

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}